Výročí bombardování Drážďan. A bombardování Prahy 14. února 1945 – tragický omyl...

Výročí bombardování Drážďan. A bombardování Prahy 14. února 1945 – tragický omyl (?). VIDEA

V noci z 13. na 14. února 1945 začaly nejkontroverznější a smrtící nálety druhé světové války a touto událostí bylo „spojenecké“ bombardování zápalnými bombami německého města Drážďan, které bylo městem velkých uměleckých děl a silně přelidněné uprchlíky, protože válka byla prakticky u konce.

Od roku 1939 do konce roku 1944 bylo toto město ušetřeno náletů, které spojenci prováděli na tolik ostatních měst, protože to bylo prostě „kulturní centrum“ a v té době bylo považováno za „Benátky Německa“. Ve středu města nebyly žádné továrny, jen železniční stanice, jako v každém jiném městě a  v únoru 1945 byly ve městě většinou jen uprchlíci (ženy, děti a ranění) ustupující z východu v pokusu uniknout před postupující Rudou armádou, blížící se k Berlínu.

Lazaretní vlaky sem přivážely tisíce raněných z fronty. Ti všichni se tak společně se starousedlíky, zbytky židů určených k posledním transportům a zahraničními dělníky nucenými zde pracovat v rámci tzv. totálního nasazení, ocitli na jednom místě, ve kterém měla brzy propuknout ohnivá bouře, požírající vedle vojenských strategických cílů jak lidské životy, tak i staré kulturní památky.

Protiletecká obrana města byla naprosto nedostačující. v únoru 1945 ani náhodou nedosahovala vysokého stupně účinnosti. Původně silné a účinně rozmístěné flaky protileteckých baterií byly postupně přesunuty na východní frontu, kde se používaly proti tankům, a další částečně posílily protiletecké obrany například v Berlíně, Halle a průmyslových měst v Porúří. Drtivému náletu tedy nic nebránilo.

První vlna, která udeřila ve 21:45 hodin místního času čelila nepříznivému počasí, a tak byl útok vyhodnocen jen jako středně úspěšný; druhé vlně o tři hodiny později již nic nebránilo v přesném zaměření značek. V důsledku vysoce koncentrovaného bombardování v krátkém časovém intervalu se vytvořila ohnivá bouře, jejímž následkem shořelo historické centrum města. Oheň byl všudypřítomný. Zápalné bomby a hořící trosky dosahovali teploty až 1600 °C. Tisíce lidí byli spáleny na popel nebo oheň změnil jejich obraz k nepoznání.

V okamžiku, kdy se blížila druhá vlna bombardování, už nikdo z těch, kteří přežili, neváhal a utíkal se skrýt do sklepa. Ale ani tehdy neměli vyhráno. Lidé, kteří měli to štěstí, že přežili i druhou vlnu v krytech, mnohdy mohli mluvit jen o štěstí relativním. Buď je hroutící se domy v krytech neprodyšně zavalily a oni nakonec zemřeli na nedostatek kyslíku, nebo se popřípadě otrávili kysličníkem uhličitým, který vydávalo hořící uhlí ve sklepích pod domy. Byla zima a sklepy byly plné uhlí.

Z deníku britského pilota: “Fantastická záře byla viditelná ze vzdálenosti 320 kilometrů. I z výšky 6700 metrů jsme ve světle plamenů rozeznávali podrobnosti města. Poprvé po mnoha náletech, jichž jsem se zúčastnil, jsem pocítil účast s lidmi tam dole.”

Celé město se změnilo v opravdové peklo. Bylo zničeno na 34 km² zástavby (85 % městské zástavby) a centrum města se proměnilo v měsíční krajinu bez života. Obě první vlny trvaly necelou hodinu, za kterou stačili bombardéry svrhnout na Drážďany 2660 tun zápalných a trhavých pum. Následující den nálet pokračoval druhým kolem. Drážďany tak hořely celé tři dny a noci.

Bombardování Prahy

Nálet amerického letectva na Prahu 14. února 1945 byl podle pilotů důsledkem chyby v navigaci – bombardéry se měly zúčastnit masivního náletu na Drážďany ve dnech od 13. do 15. února. Bombardování Prahy mělo být způsobeno navigačním omylem, když navigátoři 62 amerických bombardérů hlásili do vysílaček, že se nacházejí nad cílovým městem shozu pum:„někde nad Drážďany“.

Nálet provedlo 62 amerických letounů B-17. Každý B-17 nesl šestnáct pětisetliberních (227 kg) bomb. Čtrnáctého února bylo policejně nahlášeno 250 svržených bomb, což odpovídá šestnácti strojům po šestnácti, plus šest ztracených, tedy přes 58 tun (58112 kg). Bombardéry, které startovaly ze základny v anglickém Nuthamstedau, svrhly během Popeleční středy 14. února 1945 přes padesát tun bomb na obydlené části Prahy. Celkem 701 lidí bylo zabito a 1184 zraněno. Zničeno bylo 183 domů či historických objektů a dalších zhruba dvě stě bylo poškozeno. Bez přístřeší zůstalo 11 000 Pražanů. Oběti tvořili téměř výhradně civilisté. Mimo objekty bylo napočítáno dalších 67 zásahů. Nálet nezničil žádnou z továren, které by mohli využít okupanti.

Proč to masivní bombardování anglo-americkou armádou tři měsíce před koncem války – Rusku jen spálená země?

Vybrala jsem citaci ze zdroje zde

Při každoroční vzpomínce na osvobození Československa na jaře 1945 se myšlenky mnoha lidí vracejí k problematickému bombardování Prahy a mnoha jiných měst americkým letectvem v posledních týdnech války. A znovu se naskýtají otázky proč? Proč se bombardovalo ještě tehdy, když byl výsledek války jednoznačně rozhodnut, válečná výroba ochromena a pokud ještě vůbec nějaké podniky pro wehrmacht dodávaly, nemohlo to naprosto ohrozit rychlý postup Rudé armády, která osvobozovala většinu našeho území.

Názory se dodnes různí. Někteří to považují za omyl, náhodu, či navigační úmysl zničit něco zemi, která bude patřit do velmocenské sféry SSSR. Každopádně je zarážející, že ani 65 let po válce není tato otázka jednoznačně vysvětlena a uzavřena vyjádřením oficiálních míst, což mnoho pamětníků při dlouho očekávalo.

Když se však zamyslíme nad fakty, zjistíme, že bombardování našeho území spojenec-kým letectvem začalo již na podzim 1944. Tedy poté, když byla Evropskou komisí, která pracovala v Londýně, stanovena demarkační čára mezi Rudou armádou a vojsky západních spojenců tak, že prakticky celé území Československa spadalo do oblasti operací Rudé armády. Ale přesto došlo k mnoha náletům na naše různá města, k ničení průmyslu, značným materiálním škodám i mnohočetným lidským obětem.

Kromě demarkační čáry byly rovněž stanoveny hranice vzdušného prostoru mezi letectvem SSSR a spojeneckým letectvem. Takže spojenecké letectvo mohlo působit ve vzdušném prostoru vyhrazeném SSSR jenom se svolením velení Rudé armády. Když tedy americké bombardovací svazy ze základen v Itálii měly být použity k bombardování německých cílů v Horním Slezsku, což se prakticky provádělo, musely mít k přeletu povolení generálního štábu Rudé armády.

Ve svých memoárech nazvaných Generální štáb za války – kniha druhá, o tom píše tehdejší náčelník operační správy Rudé armády a zástupce náčelníka generálního štábu Rudé armády, generál armády S. M. Štemenko (v českém překladu vydalo Naše vojsko v roce 1974).

Uvádí: „Hlavní město s námi spřáteleného Československa mělo v plánech hlavního velení velmi významné místo. Naše strategické velení se všemožně snažilo zachránit toto nádherné starobylé město s mnoha kulturními památkami před zničením. Především jsme museli chránit Prahu před americkými bombami, protože naší spojenci ji pravidelně zařazovali do seznamu objektů určených k bombardování. Protože město spadalo do pásma činnosti sovětských vojsk, museli si spojenci dávat schválit seznamy objektů k bombardování. Generální štáb systematicky škrtal Prahu ze seznamu.“ (str. 375–376)

Toto svědectví, které doposud pozornosti širší veřejnosti unikalo, tedy svědčí o tom, že bombardování Prahy bylo záměrem amerického velení. Jestliže generální štáb Rudé armády Prahu jako cíl pravidelně vylučoval, jak je možné, že navzdory tomu bombardována byla? Nebylo tomu tak, že Praha jako cíl sice byla ze seznamu vyloučena, ale když americké bombardovací svazy přelétávaly z Itálie na Sasko, jedna skupina „náhodou bombardovala“ Prahu?

Existují i jiná svědectví. Ve sborníku Přísně tajné č. 3/2005 Zdeněk Mahler v článku nazvaném Květná neděle, popisuje nálet amerických bombardovacích svazů na Prahu 25. března 1945. Byl proveden v několika vlnách. Bombardování přineslo peklo i zkázu. A výsledek – 235 mrtvých, 417 zraněných, 90 objektů zcela zničeno, 1360 značně poškozeno. Autor píše: „Jaký tedy mělo bombardování smysl? Proč k němu došlo? Stal se omyl, šlo o navigační nedopatření? Léta jsme si tragédii takto vysvětlovali. Až v roce 1975 vyšla ve Washingtonu objemná kniha od K. C. Cartera a R. Muellera The Army Air Forces in World War II – Combat Chronology 1941–1945, kde jsou od strany 608 uvedena detailní upřesnění.

K náletu 25. března 1945 startovalo z italských letišť 650 spojeneckých letadel (bombardéry byly doprovázeny stíhačkami Mustang a Lightning) – neděle zvolena z ohledu na lidské životy, v továrnách se nepracovalo – cílem byla průmyslová oblast Prahy, krycí operace směřovala na Norimberk a Würzburg – shoz trhavých bomb (každá o váze 250 kg) trval od 11.48 do 13.02 hodin – nejsilnější ze dvanácti vln byla sedmá (64 bombardérů) a jedenáctá (53 letounů)…

Nuže, nejednalo se o přehmat, nebyla to mýlka. Je nasnadě, o co bohužel šlo…“ končí článek Zdeňka Mahlera.

Konec citace.

Pro své vysvětlení tak intenzivního bombardování Drážďan a Prahy spojeneckými armádami v době, kdy Hitler byl prakticky již poražen, jsem si vybrala větu z výše citované části:

“Když se však zamyslíme nad fakty, zjistíme, že bombardování našeho území spojeneckým letectvem začalo již na podzim 1944. Tedy poté, když byla Evropskou komisí, která pracovala v Londýně, stanovena demarkační čára mezi Rudou armádou a vojsky západních spojenců tak, že prakticky celé území Československa spadalo do oblasti operací Rudé armády. ”  

Pro tento fakt hovoří velmi podstatná událost té doby, a to Jaltská konference, která se uskutečnila ve dnech 4. – 11. února 1945 a která jasně deklarovala jak porážku Hitlera a Německa, tak určila zóny vlivu Spojenců na straně jedné a SSSR na druhé.

 

W. Churchill, D. Roosevelt a J.Stalin, Jaltská konference 4. – 11. února 1945

Bombardování Drážďan, Prahy a dalších českých měst hned po jejím skončení proto nelze vnímat jinak, než jako bombardování území, spadajících do sovětské zóny vlivu.  Což lze chápat tak, že když bylo jasné, že ani Hitler Rusko neporazil, ale že naopak Rusko (SSSR) získá vliv i v Evropě a za tím účelem bylo rozhodnuto i o rozdělení Německa, spojenci bombardovali všechno, co mělo pod vliv Ruska/SSSR připadnout. Tedy i Drážďany. A další česká města – Plzeň, České Budějovice, České Velenice, Cheb, Kralupy nad Vltavou, Záluží u Mostu, Ústí nad Labem, Neratovice, Zlín (viz zdroj).

Z čehož plyne, že tehdejším bombardováním už nešlo o akce proti Hitlerovi, ale o to věčné tažení proti Rusku, které se ani Hitlerovi nepodařilo. A z čehož plyne, že v tažení proti Rusku se nehledí na žádnou oběť. A to by mělo být velkým poučením i pro současnost a budoucnost, obzvláště pak evropskou. A obzvláště, když Evropou k ruským hranicím opět tranzitují spojenecká/”spojenecká” vojska – viz Prešov, únor 2017

Použité zdroje: zde, zde,  zde, zde, zde

-Pozorovatelka- 14.02.2017

Print Friendly, PDF & Email
od nových od starých od palců
Upozornit na
Teodor
Návštěvník
Teodor

Nemam zadne pribuzne – vsichni zahynuli pri naletech Anglicanu a Americanu na Prahu.

Pilotoval jsem ruzna letadla 25 let a neni mozne zamenit Prahu s Drazdanama. jednak ze vzduchu vypadaji tato mesta uplne jinak a potom navigatori tenkrat z rychlosti letadla a smeru letu dovedli odhadnout cil i pri spatne viditelnosti. A konecne jiz tenkrat fungovala radiova navigace ADF, pomoci ktere bylo mozne pomerne presne pohybovyat letadlo na urcenem radialu (primky pod urcitym uhlem, kterou bylo mozne od vysilace sledovat letadlem pomerne presne). Ze dvou radialu bylo mozne zjistit s presnosti ca. 0.5 km poszici letadla i pri nulove viditelnosti.

konzerva
Návštěvník
konzerva

Vyšel nový Pjakin z 15.2. a je zatím v ruštině…

Ivo Pujman
Návštěvník
Ivo Pujman

Bombardování Drážďan mělo ještě dva dnes neuváděné důsledky. Předně, což je paradox, prodloužilo válku o cca 14 dní. Válka je totiž o tom, mít na ní. Peníze, zdroje, atd. A tady najednou došlo k tomu, že v lazaretech leželo a muselo být živeno desetitisíce neproduktivních raněných, k tomu dalších několik tisíc lékařů, správců, topičů, pekařů, kuchařů a podobných pracovalo v Drážďanech jako v lazaretním městě. Tito všichni jen spotřebovávali zdroje Německa k vedení války, aniž by mohli jedinkrát vystřelit. A co víc, v ulicích Drážďan bylo odhadem až 1 milion utečenců z Východního Pruska, kteří na žebřiňácích, tažených často jedinou kravkou, naložených peřinami, kousky nábytku a osobními věcmi s oblečením, apod., stanovali v ulicích a čekali, že se o ně někdo postará. Alespoň pitnou vodou, otopem, jídlem, nejnutnějším přístřeším. Tj. dalšími zdroji, které už Německo skoro nemělo a přednostně je chtělo směřovat na frontu k armádě. A teď najednou během dvou dnů tento “ekonomický problém” angloameričtí spojenci sfouknou jako svíčku. Mimochodem, všimněme si, že my máme sudetenlandmanschaft, ale Polsko skoro ne! No protože skoro všichni potencionální členové shořeli v Drážďanech, a moc se o tom nemluví…

A ještě jedna historická doložená “drobnost”. Ač byly státy ve válce, jejich korporace a podniky spolu čile obchodovaly (například přes Švýcarsko a jeho banky a přes Švédsko, méně už přes Španělsko) a plnily i předválečné smlouvy. Jednou z nich byla dohoda o rozdělení sfér vlivu, resp. prodeje ropných látek a paliv. Zkrátka, evropský kontinent vyjma Holandska a britských ostrovů obhospodařovaly obchodně německé koncerny, Británii, Středomoří a ostatní v různých poměrech britské, holandské a americké korporace. Součástí dohod bylo, že za každý spálený litr paliva na území, které je dohodami přiděleno druhé straně, jí musí být odveden poplatek – přes Švýcarsko. Kolik myslíte, že činil za spálený letecký americký a britský letecký benzín nad Drážďanami v březnu 1945? Za ty hektolitry a hektolitry z několika tisíc čtyřmotorových bombardérů, dalších tisíců dvoumotorových značkovacích letadel a tisíců jednomotorových stíhaček? Nechávám to na čtenáři, aby si udělal obrázek.

Zabývám se leteckou vojenskou historií někdy od roku 1977, prolezl jsem hafo archívů, pracoval ve vojenském muzeu, atd. Berte to jako ověřené informace, i když je těžké se k oficiálním zdrojům vůbec dnes dostat.

Ereinion
Návštěvník
Ereinion

No omylem určitě nebylo bombardování Plzně a Škodových závodů pár týdnů před koncem války…Amíci už samozřejmě věděli, že Československo nebude spadat pod jejich sféru vlivu…

LIKAN 1975
Návštěvník
LIKAN 1975

To je pořád nějaký omyl! Už i celé dějiny jsou omyl a největší omyl a hříčkou přírody je kmen Homo sapiens. Nyní přejmenován na Homo mobilis a Homo bebilis.
Byla válka vše bylo plánováno a vše bylo záměrné. Praha, Drážďany vše bylo v plánu. Myslíte si, že vybombardování fabrik okolo Plzně bylo omylem? Když to viděl Peton řekl: gut džob! Obnova zbrojního průmyslu po válce nebyla tak rychla, SSa se bálo že bude muset bojovat s Rusem. Proto ničila co mohla v republice a v okolních státech.
Já jsem ze Slezska. Přijeďte se podívat do Opavy. Tropau byla vyhlášená jako pevnost a následky katastrofické. Když na konci války prošla Opavou fronta, bylo zcela zničeno 880 domů a poškozeno 3700 objektů, což je přes 80 procent staveb včetně továren. Při osvobozování Opavy padly tři tisíce sovětských vojáků. V důsledku války se Opava radikálně proměnila. Nejen její domy ale i její obyvatelstvo.
Byly jsme bombardováni spojenci, jako mnoho jiných měst v okupovaném Československu. Takže vyzdvyhování jiných měst není pro mě jako vlastence Slezska na pořadu dne. Každý za války dostal od osudu nějakou ránu, ale Deutschland dostal to co si zasel. Mohou být rádi, že Stalin zakázal odplatu rodina za rodinu, město za město. To by se Germánie nevzpamatovala ani do teď.

romgator
Návštěvník
romgator

Jsem rád, že jste Opavu zmínil. Už proto, že ze všech našich měst, dostala pořádně zahulit. Jako další hrdý Slezan a Opavan jen mohu se smutkem koukat jen na staré (krásné) fotografie nádherného města a hlavního města někdejšího slezského vévodství.

Jaris
Návštěvník
Jaris

Neslo o zadny omyl. Byla valka, vlastne temer konec valky a tohle byla kulminace tohoto valecneho besneni. Cim dal casteji se dnes poukazuje na chudinku Drazdany, zatimco se dava do pozadi to, co Nemci napachali na civilistech v mnoha zemich a nejhur na tom bylo samozrejme Rusko. Nemci nebyli zadni starostlivi a ohleduplni lide. Byly to krvelacne bestie, ktere se nestitily tech nejhorsich zlocinu a zverstev. O tom by se melo psat, jak vypalovali cele vesnice, mucili a popravovali civilni obyvatelstvo. Nemc domai, kdyz vyhravali, byli pysni na takove
“hrdinske” zakroky. Tak se pak nesmi divit, kdyz se nahle vitr obratil a fasisticke Nemecko prohravalo na plne care. Karta se obratila a Nemci si tak mohli plne vychutnat to, jake utrpeni zpusobili ostatnim.
Muj tata drazdanske bombardovani prezil. Mel stesti a podarilo se mu z mesta dostat ven. Bylo mu 23let a vlasy mu z te hruzy zbelely. Byl v Drazdanech na nucenych pracich jako mnoho jinych mladych ceskych lidi. I moje maminka musela na nucene prace, prozmenu, do Rakouska. .Jakym pravem rozhodoval Nemec o jejich osudu! Holt ti Nemci nakonec dostali to, co jim patrilo.

.B.
Návštěvník
.B.

Trump říká, že Rusko musí deeskalovat násilí na východní Ukrajině a vrátit Krym.
comment image

Dnes se navíc zbavil Flynna a spekuluje se, že ho nahradí Petraeus.

My zítra spadneme pod Bundeswehr.

Pomalu začínám doufat, že ty magory opravdu napadne vlítnout do Ruska – a že je pak Rusové poženou ne do Berlína, ale až k Atlantiku.

Robi
Návštěvník
Robi

Tak na to si počkáme až Rusi vrátia dobrovolne Krym. To asi skôr peklo zamrzne. To je ten tweet, ktorý som mala na mysli, že vypustili dnes z Bielého domu /WH/ a bude ešte veselo. Neviem čo by muselo diať a za čo, aby tak Rusi spravili a násilím nech to USA skúsi. Ale smrdí to pruserom.

Robi
Návštěvník
Robi
Vedoucí kolotoče
Editor

To je dezinformace mainstream médií, fake news. Nic takového Trump neřekl. Zaznělo to před 3 týdny z úst americké velvyslankyně v OSN Nikki Haley a mluvčí Bílého domu chránil Trumpa před novináři, kteří ho na tiskovce obvinili ze slabosti a ustupování Rusům při nelegálním tajném vyjednávání gen. Flynna mimo zákonné protokoly. Trumpovi hrozí až impeachment, pokud se ukáže, že Flynna pověřil tajnými vyjednáváními s Rusy o konci sankcí. Na čtvrtek chystám článek, tam bude více podrobností a čerstvých informací ze zákulisí ve Washingtonu.

Robi
Návštěvník
Robi

Len aby . Píšu to aj Rusi. Nikdy by som si nepomyslela, že maturita z Ruštiny sa môže ešte zísť. Ale na článok sa teším.
https://ria.ru/world/20170214/1487985876.html

.B.
Návštěvník
.B.

To je možné, ale nikde jsem nezaznamenal, že by to WH nebo Trumo dementoval.

Thom
Návštěvník
Thom

Nevidím Trumpov oficiálny twit, len nejakú nič nehovoriacu správu od hlasnej trúby Reuters. Bude to fake.

Robi
Návštěvník
Robi

Je pravdou, že to tweetol Trumpov jeho hovorca s ktorým Trump údajne spokojný nie je, ale kto vie,či by si to dovolil bez jeho súhlasu…

Robi
Návštěvník
Robi
Jaris
Návštěvník
Jaris

Tak pokud tohle Trump skutecne prohlasil (jsou jiste pochybnosti, ze to neni pravda), tak je to konec nadeji spoluprace mezi Ruskem a prasivych USA. Ostatne, mne by to v zadnem pripade neprekvapilo.

svobodný občan
Návštěvník
svobodný občan

Neměl Putin USA zdůraznit, že protože vládu Ukrajiny považuje za jejich protektorátní a že to co řeknou nebo učiní budou tedy brát jako vyjádření, přání a činy USA, tudíž že odpověďi nebudou adresované nějaké neexistující a nesuveréní Ukrajině ale rovnou a přímo USA se vším všudy? Rovněž tedy přípravy na napadení Ruska ze strany Ukrajiny nejsou přípravou Ukrajiny, ale USA a že tedy odpověď nepůjde do nějaké přiblblé Ukrajiny ale na agresora který za tím stojí?

Miňo
Návštěvník
Miňo

Priatelia, počkajme si do konca mája, všetko nasvedčuje tomu, že vtedy bude príhodný čas na začatie konfliktu. V tomto ohľade nie som vôbec optimista a neverím už v žiadne urovnanie vzťahov medzi Ruskom vrz. USA a krajinami EU, všetko sa pripravuje na konflikt priamo pred našimi očami, včetne stupňujúceho sa masírovania našich hláv, plnia sa muničné sklady priamo tu v strede Európy, nasúvajú sa logistické centrá, presúva sa technika, generáli sú oceňovaní vyznamenaniami za nič, viď. Maxim vo Francúzku atď., indícií je viacej.

libor
Návštěvník
libor

Jen si tipnu. Nějakou motivaci v rozsáhlém bombardování Evropských měst bez ohledu na civilisty vidím v pozdějším plánovaném půjčování peněz (Marshallův plán tuším), což naštěstí východní země odmítly). Dále se plánoval útok na SSSR a zničená města ve východní Evropě by pod vnucené obrovské půjčky spadala, kdyby byly angloameričani úspěšní a k válce proti SSSR by nesešlo.