První úvěr v čínské měně. A zlato a ropa na minimech jako...

První úvěr v čínské měně. A zlato a ropa na minimech jako umíráček dolaru?

První úvěr v čínské měně. A zlato a ropa na minimech jako umíráček dolaru?

Sotva před měsícem odstartovala svou činnost Čínou vedená Asijská infrastrukturní a rozvojová banka (AIIB). V červenci byla oficiálně založena také Nová rozvojová banka (NDB) států BRICS, tedy Brazílie, Ruska, Indie, Číny a jižní Afriky. Na tyto dvě bankovní instituce nemají země Západu, včetně velmocí, žádný vliv: obě bankovní instituce budou tedy nyní paralelně působit po celém světě, hlavně pak v rozvojových zemích.

Zatímco AIIB má 57 zakládajících členských zemí, na vzniku NDB se zakládajících zemí podílelo „pouze“ pět. Počáteční kapitál obou bank je přesto shodných 100 miliard dolarů, přičemž do NDB mají tuto částku členské státy vložit během několika let (Čína by měla vložit 41 miliard, Brazílie, Indie a Rusko shodně po 18 miliardách a Jižní Afrika 5 miliard dolarů).

Členské země navíc plánují vybudovat v této bance ještě rezervu v hodnotě dalších více než 100 miliard dolarů. Další peníze chce Nová rozvojová banka získávat například vydáváním dluhopisů na trzích členských zemí. Oněch 100 miliard dolarů je jistě obrovská částka. Věc se však má vzhledem k nejvyššímu ratingu obou bank tak, že si budou obě instituce moci velmi levně půjčovat peníze na světových finančních trzích (například vydáváním obligací s nízkým úročením a podobně). Reálně tedy může těchto 100 miliard dolarů základního kapitálu představovat mnohem vyšší sumu…

NDB i AIIB budou tvrdou konkurencí pro západní bankovní instituce, především pro Světovou banku, která je tradičně pod velkým vlivem USA, a rovněž pro Mezinárodní měnový fond, který je kromě USA i pod zásadním vlivem EU. NDB i AIIB budou totiž na rozdíl od obou těchto institucí poskytovat úvěry bez politických podmínek.

Aniž by přímo kritizoval Světovou banku či MMF, čínský ministr financí prohlásil při zahájení činnosti NDB, že “banka bude mít více respektu k specifické situaci té které rozvojové země“. Je třeba si uvědomit, že země BRICS zahrnují více než 40 % světové populace, jednu čtvrtinu rozlohy světa a 25 % globálního HDP. Je jasné, že AIIB i NDB budou v Asii, Africe a Latinské Americe půjčovat mnohonásobně více peněz, než nyní půjčují bankovní instituce Západu.

K tomu, abychom si dokázali alespoň trochu představit, jak obrovský bude ze zemí Afriky, Asie a Latinské Ameriky o půjčky z těchto bank zájem, stačí si uvědomit, že MMF díky vlivu Evropy a USA do konce loňského roku ze svých zdrojů poskytl úvěry v celkové hodnotě 60 miliard dolarů. Drtivá část těchto peněz – 45,4 miliardy dolarů – byla však poskytnuta evropským zemím (Řecku, Portugalsku, Ukrajině a Irsku). Založení Nové rozvojové banky je, i po nedávném založení AIIB, dalším důkazem toho, že se těžiště světové ekonomiky zvolna přesouvá ze Západu ve prospěch zemí BRICS (ZDROJ).

První úvěr bude v čínské měně

Žádná banka nic nezmění, pokud bude stále používat dolar. V tomto směru se má odehrát v příštím roce zásadní změna – banka NDB, která sdružuje země BRICS, ohlásila první úvěr na duben 2016 a tento úvěr bude v čínské měně,  jak to oznámil prezident banky zemí BRICS, Brahmin Kundapur Vaman Kamath První úvěr banky bude schválen v dubnu 2016 a bude v juanech.

Mezitím padají ceny zlata a především ropy, což nesvědčí rublu (dnes je rubl opět na hranici 60 za dolar, přes 65 za euro a 54 za barel ropy). Ale protože jsem přesvědčená, že viděno vyšší perspektivou je dolar v koncích a že když Putin už v loňském roce prohlásil, že všechny sankce musí Rusko vydržet maximálně dva roky, jde jen o to, aby mezitím ruský národ nepodlehl provokacím k nějaké barevné revoluci. A vkládám analýzu, která mým pohledem velmi osvětluje manipulace s cenami ropy, zlata i s oslabováním rublu. A která velmi ladí s pohřbíváním dolaru přes AIIB ( psala jsem v “Svět se přestěhoval do Číny”  či v “Čína, Rusko a Indie v hlavní roli”).  Analýza z ruského zdroje je zde:

V zásadě se neděje nic nového, než co bylo napsáno už stokrát. Jsme ve fázi zbavování se dolaru ve vztahu ke všemu. A pozorujeme něco, jako umírajícího pacienta, který  škube končetinami pod dávkou elektrošoků. Kdo nevidí  souvislosti, ten  může věřit, že vidí energetický výkon silného a sebevědomého sportovce – silné pohyby rukou a nohou umírajícího těla mohou vyvolat takový  dojem. A nějak tak je na tom dolar. Aby se nesesypal pod tíhou zadlužení, chtíc-nechtíc musí udržovat energetickou dynamiku, demonstrujíc tím nezničitelnou závislost všeho na světě na dolaru. Je to jediný způsob, jak získávat zájem investorů a udržovat zahraniční toky v dolarech.

A přesně to nyní pozorujeme  ve všech směrech. Tento proces však má velmi slabou stránku. Ty tam jsou doby, kdy k posilování dolaru stačilo ovlivnit jen nějakou část světových trhů, dnes je nutné zasahovat na všechny najednou. A přesto efekt není velký. Co je nejdůležitější, tento proces nelze ani na vteřinu opustit, čehož odpůrci USA aktivně využívají.

Před dalším rozborem je nutné připomenout jeden nápad, vzniklý nedávno v západních zemích – kompletní zrušení peněžního systému. K čemu to může vést, není třeba vysvětlovat. A na opačné straně barikády dolaru bylo nutné zvažovat související rizika. V prvním případě se může v naprosto neočekávaném okamžiku přihodit, že všechna ta barevná eura a dolary, kterými jsou naplněny suterény bank, se stanou jen potravou pro krysy. A co v očekávaní takové situace mohou dělat banky se všemi dolary?   Možností není mnoho. Mohou nachystat kontejnery pro dolary, které krysy nesežerou anebo se pokusit vnutit je jakýmkoliv klientům.  Co ti pak s nimi udělají, jestli je utratí v zahraničí nebo uloží do svých suterenů, to je bankám jedno. Ale zvýšenou poptávku klientů po dolaru je nutné nějak vyvolat.  A to je přesně to, co v současnosti pozorujeme.

Avšak banky a neobeznámení občané – Bůh s nimi. A co naše vláda? Proč s tichým přihlížením dovoluje ničení vlastních občanů?  Vždyť se současným kurzem (pozn.: kurz rublu k dolaru a euru) bude drahá už i dovolená v Turecku. A zde je třeba říct, že stát se chová správně a s přehledem.

Stát má zlatými rezervami už dlouho dolar pod kontrolou. Nakupuje dolary, ale ukládá je zvlášť – pro pravidelný nákup zlata, kterým  se měsíc co měsíc připravuje na budoucí valutovou měnu. Ale nakupovat zlato a zároveň jej nakupovat tak, aby jeho cena nejen nerostla, ale dokonce padala, to chce zvláštní kouzelnictví. A to o to víc, že růstu ceny zlata brání i samotné USA, neboť  růst jeho ceny je konkurencí po dolar. Cena zlata však je svázána s cenami ropy. Ideálem by bylo, kdyby její ceny rostly, ale praxe je taková, že politika USA pohřbívá i vlastní břidlicovou těžbu (pozn.:vzhledem k nákladům potřebují tyto firmy cenu ropy přes 100 dolarů za barel),  USA volí i likvidaci vlastních firem, těžících plyn z břidlic, než by dopustily zvýšení cen ropy a tím i  zlata. Současný stav, kdy ceny zlata padají, je ideálním pro jeho nákup a s tím související důvěra v dolar ideální, jak se dolaru intenzivně zbavovat.

Zde je problém, že Rusko nemá tak vysoké zásoby zlata, aby mohlo jeho ceny na trhu ovlivňovat. Ale Čína, ta takové zásoby má.  A právě včas, kdy Čína má své vlastní zájmy, které nejsou v rozporu se zájmy Ruska, Čína ztlumila vlastní akciový trh (40-50 procent)  s cílem očistit trh od zahraničních spekulantů a za jejich pomoci se zároveň  zbavit zbytečných dolarů ve zlatých rezervách. A při té příležitosti ještě skoupit všechno reálné zlato, dostupné na světových trzích. Nápad poklesu ceny zlata, který  vyřadí maximální počet spekulantů, sedících na zlatých rezervách v očekávání rychlého růstu v budoucnosti, je dobrý. Ne všichni  idioti to chápou ve střednědobém horizontu – všichni investoři mají vždy jednotné pravidlo: od klesajících cen okamžitě odejít. A právě to se děje k radosti Číny a Ruska.

Co jsme tím získali? Ve výsledku zde máme stabilní náklady na nákup zlata za cenu poklesu cen ropy. V relativním poklesu jsme ale výrazně snížili schopnost amerických finančních institucí ovlivňovat dynamiku trhů s ropou, zlatem a dalšími reálnými aktivy. A dále máme možnost snížit americkou kontrolu jejich dluhů přes trhy. A to vše s nevyhnutelnými  a blízkými novými perspektivami (ZDROJ).

Shrnutí

Pád dolaru a s ním konec hegemonie Západu pokračují, banky jsou prostředkem, jak to provést . Vznik banky AIIB a banky BRICS, kde základní kapitál je v dolarech, zatímco první úvěr bude v juanech, krytých zlatem, vnímám jako potvrzení, že přechod k příští měně pozvolně probíhá (bude v tom podzim nějak zásadní?). Když si dění shrnu, je to pro mě jen další potvrzení, že příštím hegemonem globální moci bude Východ a US s tím nic nenadělají.

A protože vším jde především o zdroje a o takovou ideologii, která nad nimi umožní celosvětovou moc, velikými hráči se ve změně dominující části světa staly Írán a především Turecko. A Rusko, které do dění vidí. Ale to už je na jiný článek.

– Pozorovatelka –   30.7.2015

 

Print Friendly, PDF & Email
od nových od starých od palců
Upozornit na
Carlos IV
Návštěvník
Carlos IV

No nevim. Mel jsem tu “cest” mit jak americkeho, tak cinskeho sefa. Nevidim v tom vubec zadny rozdil.

Aksal
Návštěvník
Aksal

Mimo téma, ale v tom marasmu radostná zpráva. Zacharčenkovi se narodil syn, blahopřeji 🙂

zach
Návštěvník
zach

A koho to zajima…?

xerox
Návštěvník
xerox

vás to nezajímá ale evidentně vytáčí … :–)

jan
Návštěvník
jan

Prani je otcem myslenky? Jak dlouho se budou psat jeste podbne clanky o konci dolaru? Dalsi desitky let jako doposud? Uz to nudi…

orhore
Návštěvník
orhore

Když tě to nudí, tak běž navštívit jiné, pro tebe přínosnější stránky.

vladimír
Návštěvník
vladimír

Klidně můžete napsat jednu papírovou měnu z historie která se dochovala do současné doby. kupodivu žádná taková neexistuje, každá papírová měna dříve či později končí. protože papírová měna nejsou peníze. Mimochodem v příručce vysoce postavených pracovníků banky GS je definice peněz. Jediné a opravdové peníze je pouze a pouze zlato.

Aksal
Návštěvník
Aksal

Něco s Vámi bude asi špatně. Celý svět to vidí, jenom vy a naše vláda se ještě neprobrala. Jedna z mála, jako “slepé střevo” USA nevstoupila do AIIB. Chtělo by to na sobě zapracovat s trochu “provětrat” šedé buňky mozkové 🙂

Kajman
Návštěvník
Kajman

Je pravda, že články o konci dolaru jsou trvalým evergreenem, kde se jeho konec předpovídá už od 50. let. Každopádně jednou k tomu musí logicky dojít, žádná říše ani systém netrvá věčně. A klasický kapitalismus už se zadrhává (pokud je tento systém ještě vůbec klasickým kapitalismem). Ostatně tento systém přežil všechny systémy, které vznikly podstatně později (socialismus, fašismus, nacismus), takže i na něj musí dojít. Ono různé verze tohoto systému existují prakticky ve všech zemích od Číny (jejich pracovní podmínky by zvládl málokterý evropan) až přes Rusko.
Problém je, že Evropa bude tím kontinentem, který na tyto změny nejvíc doplatí. Takže radovat se z toho, je jako když se člověk podřezávající si pod sebou větev těší, že konečně spadne. Amerika, která je mnohem méně politicky, nábožensky a názorově roztříštěná než Evropa a která dokáže být v případě potřeby tvrdší, má větší šanci na stabilizaci než věčně rozhádaná a nerozhodná Evropa.
Rád bych se mýlil, ale pro Evropu to moc dobře nevidím.