Operace Dunaj 1968 a Dunajská jízda 2015. Dnes jsme na straně viníků....

Operace Dunaj 1968 a Dunajská jízda 2015. Dnes jsme na straně viníků. Cítíme stud?

Operace Dunaj 1968 a Dunajská jízda 2015. Dnes jsme na straně viníků. Cítíme stud?

Dcera spisovatele Jana Procházky, jednoho z aktérů tzv. Pražského jara, poskytla redakci Parlamentních listů komentář, ve kterém nachází zásadní přesahy bolavého místa české historie k dnešku.

Rukavice Františka Kriegla

21. srpen 1968 je jedním z černých dnů naší historie. Většina lidí, kteří tehdy v ulicích svých měst a obcí vyjadřovali protest proti vpádu vojsk pěti spřátelených armád, prožívala nejen šok a hněv. Sdíleli i pocit urážky. Zdůvodnění invaze tím, že v Československu probíhá kontrarevoluce, bylo palčivou urážkou pro miliony občanů, kteří vnímali obrodný proces jako narovnání páteře a hledání vlastních cest, jak zdevastovaný ideál socialismu zachránit.

Varovné hlasy ze sousedních zemí, opakující staré heslo o jediné správné cestě a direktivní požadavky na návrat „zbloudilého“ bratříčka k ní, sice v průběhu pražského jara vyvolávaly obavy československých reformních politiků, ale téměř jednotný hlas „lidu“ jim couvnout nedovolil. Občané zavázali politiky stručnou úmluvou: jsme s vámi, buďte s námi! A ze své strany slib dodrželi nejen v průběhu invaze. Teprve v době čistek, kdy špinavou práci za okupanta vykonávali naši vlastní lidé, se společnost rozdělila. Poslední baštu odporu tvořili studenti. Jeden z nich se jmenoval Jan Palach.

Velikou zásluhu na tom, že se přizpůsobování novým násilně vnuceným poměrům nedělo překotně a že se nestalo všeobecným jevem, má zcela jistě statečný František Kriegel, který svým odmítnutím podpisu ponižujících moskevských protokolů vytvořil nejen příklad mravnosti a odpovědnosti pro současníky, ale současně hodil vyzývací rukavici napříč časem i našim potomkům.

Operace Dunaj 1968 a Dunajská jízda 2015. Dnes jsme na straně viníků. Cítíme stud?

Přebarvovat hozenou rukavici F.K. výstražně na rudo je dnes zbytečné, i nepamětníci vědí, že byl komunista. Už v mládí se ve Španělsku účastnil bojů intebrigadistů proti fašistům v hodnosti major-lékař. Po propuštění z francouzského internačního tábora pracoval jako frontový lékař v čínské armádě, kde spadal pod americké velení. Někteří četli či slyšeli o zásluhách F.K. při budování zdravotnictví na Kubě, kde prožil americkou invazi na Playa Girón a následnou raketovou krizi. Detailnější znalci Kriegelova života vědí i to, že v padesátých letech tak tak unikl roztočeným mlýnům smrti a že i tato zkušenost vytvářela jeho odpor k démonu kolektivního souhlasu.

To, že plně podporoval reformní hnutí v průběhu pražského jara a dokonce ani po trestné srpnové invazi nezavrhl ideu socialismu jako naděje pro důstojné přežití lidstva, je známkou jeho empirické i myšlenkové konzistence.

Už při politických vyjednáváních v Čierné nad Tisou se Kriegel stal terčem vulgárních a antisemitských urážek ze strany sovětských politiků. Po svém zatčení 21. srpna byl oddělen od ostatních rukojmí a byl držen v izolaci až do chvíle, kdy od něj únosci vyžadovali úpis na moskevské protokoly. A nejen oni. K podpisu Kriegla přemlouvali i členové „delegace československých politiků“, která (naivně?) dorazila do Kremlu zachraňovat situaci. Ve skutečnosti svým dobrovolným příjezdem na území pachatele zničila pozici, kterou Vysočanský sjezd za podpory jednotného národa dokázal v okupované zemi vytvořit. Doktor medicíny František Kriegel, muž, který na bojištích zachránil nespočet životů, však nelegitimně stvořený dokument podepsat odmítl a tím vědomě odepsal svůj vlastní život. S jeho návratem domů sovětští představitelé nepočítali, nehodlali Čechům vytvořit novodobého hrdinu. Prezident Svoboda, který se naopak obával toho, co by v Praze vyvolal přílet bez Kriegla, nakonec sjednal s Brežněvem kompromis, že František Kriegel bude za své „selhání“ po návratu zbaven všech funkcí. Což se stalo. Pod vlivem Kriegelovy řeči pronesené na zasedání ÚV KSČ, v níž odsoudil invazi i dočasný pobyt sovětských vojsk a vyčetl svým kolegům zbabělost, byl neplánovaně vyloučen i z řadového členství v KSČ. Následně byl zbaven funkce primáře v nemocnici a násilně penzionován. Podobný osud sdílelo víc než půl milionu lidí, kteří také odmítli zradit své svědomí.

Z dochované korespondence F.K., kterou před několika lety vydal František Janouch, jsem zjistila, že jediná útlá knížka, kterou měl Kriegel při svém srpnovém zatčení v kapse saka, byla Brechtova hra o Galileovi. Příběh muže, který na nátlak církve odvolal své vědecké poznatky a zachránil si tím život, provázel doktora Kriegla i ve dnech věznění až před kremelský koncil.

Proroctví Alexandra Dubčeka

Vstup armád pěti spřátelených států do Československa byl největší vojenskou operací v Evropě od konce 2. světové války. Vzhledem k jejímu rozsahu se dá cynicky říct, že ztráty na životech nebyly velké. To další, o co jsme kromě zmařených nevinných životů přišli, byla však naděje, že byť jsme občané menšího státu, můžeme popostrčit svět k lepšímu, že dokážeme být avantgardou. Ale znovu, jako už mnohokrát v našich dějinách, jsme byli vystaveni realitě, že naše země leží na průsečíku vlivů a chce-li přežít, musí umět snést i velikou křivdu.

Když sovětský velvyslanec přišel do Bílého domu předat zprávu o vstupu vojsk, prezident Johnson přijal informaci bez pobouření. Oba muži pak spolu strávili příjemné chvíle, kdy si u whisky povídali o texaské krajině a o krásách lovu, zatímco vzdálenou evropskou zemi obsazovaly tanky.

Početné a silné západoevropské levici vyrazil brutální úder na Československo dech. Od té doby, jak se zdá, dýchá jen žábrami. Ostatně Dubček při svém prvním výslechu, ještě před příletem „zachránců“ emotivně Brežněvovi vyčetl, že vojenská invaze byla obrovskou chybou a prorokoval, že nadlouho zničí u západní levice víru v socialismus. Jeho proroctví se naplnilo ve větší míře, než tehdy mohl tušit.

Vědomí a svědomí

Když se bubáci v železných maringotkách po dlouhých dvaceti letech konečně stáhli z našeho území a když došlo v Praze roku 1991 k rozpuštění Varšavské smlouvy, brala to většina občanů Československa jako opožděnou satisfakci. Sloučení východního a západního Německa do jednoho státu nám připadalo logické a správné. Rozdělení vlastní republiky jsme oplakali bez účinných protestů. Rozpad Sovětského svazu nás obecně příliš nezajímal, už jsme byli v jiné sféře vlivu, učili se jiným jazykům, sledovali jiné filmy. Válku v Jugoslávii a její skutečné motivy jsme mnozí pochopili až opožděně, protože mediální krytí ještě nemělo tak rozšířenou konkurenci v internetu.

To, že dnes stojíme, jako člen NATO, na straně spoluviníků i dalších obdobně motivovaných válek a agresí, je obrovská psychologická změna. Dosud jsme byli, po celé generace, formovaní opakovanou rolí oběti tzv. vyšších (čti cizích) zájmů. Občas jsme nakrátko dosáhli narovnání, ale pak se to znovu přehouplo, když dočasní spojenci nás zradili, obětovali či zašmelili. Nyní je to poprvé, co patříme k alianci viníků. Je to nový pocit. Pochopitelně, že netrápí každého. Mnozí si tu změnu nepřipouštějí k tělu, ignorují fakta a spokojují se výkladem iluzionistů v ČT. Jiní uvažují pragmaticky, chtějí stát na (dočasně?) favorizované straně. To se týká i mnoha našich politiků. Tedy oné skupiny lidí, která má, podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, rozhodovat o směřování země tak, aby nepodkopávali budoucnost vlastního národa.

Kolektivní vina neexistuje, kolektivní stud ano

Mnozí odborníci se shodují v tom, že kolektivní vina neexistuje. Je to stanovisko, se kterým přemýšlivý člověk může obecně souhlasit. Ale v konkrétních případech, kdy vidí, že jednotky NATO místo proklamované obrany lidských práv zbavují zdecimované země práv na těžbu nafty či jiných, pro ně nevýhodně umístěných zdrojů, cítí přemýšlivý člověk za cizí provinění vlastní stud. Ve svém okolí vidí, že v tom není sám. Ale teprve kolektivní stud, tedy pocit sdílený velikým množstvím lidí, může vést k hledání východiska.

V Německu, pro jehož obyvatele je pocit studu za rozpoutání války, byť jinou generací, dosud nevstřebanou zátěží, vznikla před několika měsíci výzva: Opět válka v Evropě? Ne naším jménem! Desítky intelektuálů v ní varují německou vládu a poslance před sílícím napětím mezi Evropou a Ruskem. „Svalovat vinu za ukrajinský konflikt pouze na Rusko, jak to dělají USA, je zjednodušené. Hospodářsko-politická izolace Ruska není v zájmu mírového soužití v Evropě. Politicky zodpovědní jako paní Merkelová, pan Gauck, Spolkový sněm a německý tisk musejí okamžitě deeskalovat napětí, aby se odvrátila hrozba války v Evropě. Nesmíme promarnit čtyřicet let smluv s východem, které Evropě přinesly mír a Německu znovu sjednocení i díky Rusku. To dědictví je nyní v sázce.“

V mainstreamových médiích ČR však tato informace zapadla mezi nevyžádané zprávy. Podobný „zájem“ vyvolávají i české a slovenské petice a občanské protesty proti zneužívání NATO k prosazování zájmů USA.

Dobrovolná nevědomost je druhem zbabělosti

Starší generace má z dob normalizačního zpravodajství vypěstovaný odpor k cenzuře a dokáže si obraz o stavu současného světa povětšinou sestavit samostatně, z nabídky různých zdrojů. Působí paradoxně, že spíš mladým lidem, trávícím na internetu dlouhé hodiny, mnohdy chybí čas vyhledávat „různobarevné“ informace a tvořit si z nich mozaiku odlišnou od té oficiální černobílé. Poslankyně paní Němcová má přesto obavy, že chuť hledat pravdu je bohužel lidem vrozena a že jí brzy podlehnou i naši mladí marťánci. Poslankyně má strach z toho, že i když marťánci byli podrobeni správné výchově a od školky programováni k nenávisti vůči Rusku a Rusům, mohli by se vlivem nevhodných informací přesto naučit kriticky myslet. V dubnu při zasedání sněmovny proto starostlivá paní poslankyně vyzvala premiéra, aby vláda vyvěsila na svých stránkách seznam „závadových“ serverů a průběžně jej aktualizovala, aby marťánci věděli, kam nesahat, kde to pálí a bliká červeně.

Česká vláda má zatím jiné starosti, než vyvěšovat seznamy „kacířských serverů“, ale je možné, že bude brzy přinucena k rozsáhlejším koniášským praktikám, než jaké navrhuje paní N., v takzvaně vyšším zájmu. Proto chci našim mladým marťánkům doporučit, aby si co nejrychleji doplnili znalosti novodobé historie i z jiných pramenů, než je školní četba a průběžně s tím aby sledovali zprávy o dění současném i z jiných zdrojů, než je mainstream. Jen tak se naučí rozlišovat a oddělovat zrno od plev.

Je to úmorná mravenčí práce na doma. A zpočátku i hodně osamělá. Ale až se sumy poznatků šířených osamělými běžci dostanou i k těm, kteří dosud vězí v nehybnosti, může se zakletí zlomit a démon souhlasu ztratí svou sílu.

Pár střípků pro první inspiraci našich marťánků

Severoatlantická aliance byla založena v dubnu roku 1949. Cíl jejího vzniku byl shrnut do tří bodů: Udržet USA v Evropě, Rusko mimo západní Evropu a Německo při zemi. Sovětský svaz nicméně v březnu 1954 požádal bývalé spojence o vstup do NATO. Žádost byla očekávaně zamítnuta. Ale už v říjnu téhož roku byla neočekávaně pozvednuta ze země NSR a oficiálně vyzvána ke vstupu do Severoatlantické aliance. Ten se uskutečnil 5. května 1955. O devět dní později vznikla Varšavská smlouva. Jako reakce na změnu pravidel.

Československá armáda se jako člen VS nikdy nepodílela na invazi do cizí země a byla cvičena výhradně jako armáda obranná. Při invazi vojsk VS na naše území se však obranná armáda musela stáhnout do kasáren. Srpnový vstup vojsk, vysvětlovaný obavou o osud socialismu v Československu, měl i další, ryze strategický motiv. Naše republika byla v té době jediným státem Varšavské smlouvy, na jehož území nebyly přítomny sovětské jednotky. Přičemž na území NSR rozšiřovala NATO základny včetně jaderného arsenálu. Představitelé Polska, NDR a jestřábi z Kremlu tedy prosadili, aby Varšavská smlouva posunula svou obranu i do Československa, blíž k západoněmeckým hranicím. Invaze, která se vyvinula v okupaci už pouze sovětskými vojsky, nesla název Operace Dunaj.

V září letošního roku projede územím České a Slovenské republiky pod názvem Dunajská jízda americká vojenská kolona mířící z Německa na cvičení do Maďarska. Podle mluvčího americké armády je to příležitost k posílení přátelství a partnerských vztahů členských zemí NATO.

Internet poskytuje avíza i o dalších, mnohem rozsáhlejších manévrech, které během podzimu plánuje jak aliance, tak i Rusko.

A co na to neznámý vojín?

Milovaní naši marťánci, pokud se studená válka, které jste si dosud nevšimli, změní v horkou, vy budete ti první, kdo pozná, jaký je rozdíl mezi adrenalinovou počítačovou hrou na válčení a reálným nasazením do boje. Novela branného zákona už je připravena ke schvalování. Četli jste ji? A co vy na to?

Operace Dunaj 1968 a Dunajská jízda 2015. Dnes jsme na straně viníků. Cítíme stud?

Lenka Procházková

Na závěr

Na závěr připojuji krátké výňatky z dopisu Františka Kriegla, který v lednu roku 1978 poslal z Prahy svému příteli F. Janouchovi, žijícímu už tehdy v emigraci. Sbírka korespondence vyšla knižně pod názvem „Na smutek není čas.“ Připadá mi, že dopis, z něhož cituji, napsaný v době totality, člověkem, který měl každodenně před dveřmi bytu policejní hlídku a který pravidelně chodil k výslechům, vyjadřuje víc naděje a odhodlání, než jakého jsme schopni dnes my.

… Pečlivý pohled ukáže, že život si své cesty nalézá. Mnohé se ve vědomí a sebevědomí velmi mnoha lidí změnilo. Pokus přitlačit lidi k zemi a potom je rozšlapat, se nezdařil. Náporu zlého větru kmeny odolaly, spíš je zpevnil, udělal je odolnějšími. Zkušenost s brutalitou, hloupostí a zejména nepravdivostí propagandy, její rozpor s osobní zkušeností velkého počtu lidí různých věkových skupin, přivedly mnohé k vlastnímu úsudku, přiblížily je k pravdě….

… Proto také tolik podobenství s dobou evropské reformace, krize a rozpadu moci římského biskupa, působení Koperníka, Galilea, Giordana Bruna a jemu podobných. Doba dogmat míjela. Ani usnesení koncilů, ani oheň a meč, ani Anathema, ani plameny hranic, požírající těla „kacířů“ nebylo s to zastavit pochod myšlenek, nezabránili schizmatům. Nedávno jsem někde četl „man kann Menschen an die Wand stellen, Gedanken kann man nicht erschiessen“ (v překladu: Člověka možno postavit ke zdi, myšlenku však nelze zastřelit).

Převzato ze zdroje: zde

Tučně zvýrazněné části a vložení:  – Pozorovatelka –   21.8.2015

Print Friendly, PDF & Email

  Zasílat  
od nových od starých od palců
Upozornit na
andy
Návštěvník

Jen krátce,Mám ve svém soukromém archívu trochu jiné info na Františka Kriegla-cituji:bývalý major americké armády,bývalý člen Čankajškovy armády,bývalý inspektor zdravotní služby americké armády v Barmě,to mně stačí k tomu,abych si udělal úsudek,jaké asi měl Kriegel zájmy?Zažil jsem ten rok,všelijakých blábolů jsem slyšel dost,zvací dopisy a pod ten jsem nikdy neviděl.Pamatuji na hlášení z rozhlasu,jedni posílali lidi proti tankům,řvali z rádia,strhávejte názvy ulic,postavte se na odpor?ti druzí z rádia lidi uklidňovali,zachovejte klid,armáda projede a také to tak bylo,projeli a byl klid,a na dalších dvacet let byl klid před kapitalismem,a jestli takoví Krieglové,Pelikánové a spol. chtěli dělat revoluci?děkuji,na Pelikána mám také něco,daleko závažnější věc.zde nebudu prezentovat.

Shadow
Návštěvník

Som ten ktorý pochopil odkaz vašeho ,,posledného mohykána,,!! Rešpekt a porozumiene do českej republiky so Slovenska.Každý národ má svojích hrdinov a ten váš je nasledovania hodný!! Ak som to pochopil ja ako SLOVÁK, tak hádam vy, s tým problém mat nebudete a prečítate si to, čo vám tam ten človek zanechal ako jeho ECHO sem, do prítomnosti!! Neviem ešte ako inak VÁm všetkým mam zjednodušene povedať že HRDINOVIA , PRAVÝ HRDINOVIA SU NASLEDOVANIAHODNÝ A TÝCH TREBA HLÁSAŤ!! Martin Luther King, Jr., Gándhí… aj Československo može mať svojich a aj ČESKO a aj SLOVENSKO možu mať svojich….Je len to čo si samy urobíme, raj može byť aj tu a teraz…je len to čo si sám urobíš!

M.C.
Návštěvník

Drobná oprava: Čs. armáda se jako člen VS účastnila invaze do Maďarska v roce 1956.
Mému bývalému kolegovi tam zemřel otec (důstojník) a v Kyjově projíždějící tanky kompletně zničily vozovku na tehdy novém mostě přes koleje u nemocnice. Já to osobně nepamatuji, mám to od otce, v osmdesátých letech se o tom veřejně nemluvilo.

Zdennda
Návštěvník

Vážený pane M.C., s tím Kyjovem jste “vedle jak ta jedle”. V roce 1956 žádný most přes koleje u nemocnice nebyl. Ten most (v Kyjově se mu říká “nadjezd”) byl postaven mnohem později a jediné tanky, které na tento nadjezd vjely, byly před uvedením tohoto nadjezdu do provozu a měly za úkol prověřit statiku (byl měřen průhyb/sednutí při plném zatížení). Já, na rozdíl od Vás, to pamatuji – nadjezd nám stavěli před okny.

LIKAN 1975
Návštěvník

Rus nebo Amík, to je jedno. Český národ vznikl moc rychle a neumí se dodnes vypořádat s minulostí. Stále musíme mít nad sebou drába. Stále koukají mnozí do minulosti a vytahují staré rány, které se mají časem zahojit.
Všichni co tady tlacháte o tom, že Rus tu neměl co dělat a jak Vás system deptal máte vroubek na duši. Ať se podívám kde chci a mluvím se staršími lidmi, shodnou se s tím, že za starých časů nebylo všechno Ok, ale dalo se slušně žít.
Jste sami vinni tím jak je dnes chápán svobodný styl života Čr. Když tak jste všichni proti všemu z Východu, proč naše děti a mládež již pořádně neví co se v té době dělo. Co znamená datum 21 srpna a 17 listopadu? Pouze jak vše obejít, ničím v životě neručit a hlavně žádná zodpovědnost. V minulosti jste viděli chudobu v Rusku, nyní ji vidíte denně na ulicích. Toto Vám přinesl nový styl života, třepete se o práci, nevíte jak vyžít.
Jste pouze loutky, které ovládají ti nahoře.
Články k opěvování hrdosti k nějakému datu budou vždy vycházet a lidi si budou v paměti hledat vzpomínky na danou dobu.Až umře poslední z ročníku, který zažil dobu 68 a po ní. Nikdo si již nevzpomene.
Veškeré vzpomínky a pocity zmizí v propadlišti dějin.
Ten co tady tlachá o základnách USA na našem, je pomatený blázen.
Jestli si někdo myslí, že nás nějaký Amík spasí před zkázou je na omylu. Jakékoliv sestřelení atomové hlavice znamená radiaci. Jakákoliv základna na území Čr je proti Ústavní a ihned by na ní mířilo několik hlavic.

bantustan
Návštěvník

Tento vyzáblý vychcan,co se ve funkci ministra vnitra prsil,jak zatočí s estébáky pak dle neochvějného amerického vzoru JE začal obhajovat,neb je to NEKONEČNĚ lukrativní byznys http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Advokat-Tomas-Sokol-hovori-o-policejnim-statu-Policie-se-potrebuje-zviditelnovat-Ta-varienti-vystoupeni-by-si-vazne-mohli-odpustit-395684

Ian_Rapax
Návštěvník

“Vyzáblý vychcan”? Hm, tomu se říká konstruktivní kritika na úrovni. Smekám před před Vaší schopností říkat nepříjemné věci striktně ale přitom korektně. Brilatntní!

Pozorovatelka
Návštěvník

Když se řekne slovanství, je to špatně! Říká profesor Putna k výročí srpna 1968. O rusofilech, ruské propagandě a o úplně blbém a neschopném Rusku(jehož spisovatelé se učili od německých!) a o dalších perlách byl dnešní díl Historie.cs na téma Rusko:

“Když v devatenáctém století obrozenci, literáti i první generace českých politiků hledali alternativní národní program k naší existenci v habsburském Rakousku a k potýkání se s Němci, začali se poohlížet po Rusku a začali snít sen o slovanském bratrství. Sen plný spíše idealistických představ než reality, který brzy našel odezvu i na ruské straně. Obdiv k ruské literatuře, idealizace tamějšího venkova, vzhlížení k jejich velikosti, ale také pocit, že ve vzájemném bratrství se Rusové rádi nechají vést naší vyspělostí. První cesty našich literátů a politiků do Moskvy nebo Petrohradu většinou vrátily jejich představy zpátky na zem. A navíc tu vždy byl problém odlišného náboženství. Přesto snění o Rusku jako o alternativě díky obrozencům u nás zaklíčilo” .

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/

bantustan
Návštěvník

Nějaký Američan dr Dyer si bere do ust ruského LVA NIKOLAJEVIČE TOLSTÉHO jako vzor BYTÍ…To je PUTNO škandál…Skládej raději uhlí…https://www.youtube.com/watch?v=ueftYtqcs_0

Aksal
Návštěvník

Jsem v šoku. ten člověk popisuje to,co jsem také zažila a popsala tady dříve. ..

“Můžu potvrdit, že v životě jsem měla několik těchto stavů. ze začátku to byl pro mě šok, ale postupem času jsem to vzala tak, že tato bytost, nebo bytosti mi pomáhají.. Je to ale hluboký zážitek, na který se nezapomíná… Jsem velice realistický člověk a kdyby mi to někdo předtím vyprávěl, tak nevěřím, ale uvěřila jsem… Je to nádherný pocit, přeji ho všem… Pozor, s církví to nemá nic společného. Toto se dá dosáhnout bez jakéhokoliv prostředníka, říkám, sama jsem byla šokovaná, ale ONO to skutečně existuje”

Aksal
Návštěvník

Nemůžu popsat vše úplně konkrétně, na příkladu, jak to popisuje ten pán, jelikož je to velice soukromé, ale bylo to neskutečně podobné, jak to vykládá…

bantustan
Návštěvník

Zážitky z MILOSTI jsou pouhou hubou naprosto NESDĚLITELNÉ a pro věřící jakéhokoliv náboženství vzdálené několik světelných let…

Aksal
Návštěvník

Martin C. Putna je králem tlachalů

adam
Návštěvník

Ten dunajský přívlastek jistě není náhoda. Vůbec jsme se nepoučili, jsme opět vazalové, servilní a bez názoru, vlajeme za prdelí silnějšího a nerozhodujeme vůbec o ničem. Navíc – setrváváme na straně agresora a tím výrazně měníme vlastní karmu národa, která nás do teď – díky naší neagresi – chránila a nedovolila našim nepřátelům nás zničit. Kdo chce kam, pomozme mu tam.

Dodge
Návštěvník

Otec autorky má z dcery velikou radost, stále ji s láskou sleduje. Nezamzrla ve stereotipech, jako většina chartistů a je příkladem svou odvahou pro mnohé muže! Život není černobílý, jak nám to chtějí zaprodaná média namluvit.
Máte můj obdiv paní Procházková!

Pozorovatelka
Návštěvník

V textu jsem to nenapsala, ale přidávám se.
Jinak se musím přiznat, že jsem se z článku paní Procházkové dozvěděla zcela novou souvislost Pražského jara, a to je přijetí NSR za člena NATO, zatímco Rusku bylo o rok dříve členství zamítnuto. A za pár let po této události Československo všude zavádí anglické nápisy a je stále vstřícnější vůči Západu. Pamatuji si 67 a 68 a ač jsem byla dítě ZDŠ, byla jsem u vytržení z Golden Kids a ze seriálu Píseň pro Rudolfa II. a smutně nesla jejich konec. Házela jsem rajčata na ruské tanky a prožívala hokej v 69, ale dnešním pohledem – kdyby nepřijely ruské tanky, bylo jen otázkou času, kdy by po Německu v Československu byly americké. A protože v té době Západ ještě nebyl v krizi a v rozkladu, možná jsme z toho mohli těžit, otázka ovšem je – na jak dlouho! Do veliké krize se Západ dostal v 1987 (byla srovnatelná s krachem Wall Street 1929), ale “náhodou” se z ní do dvou let zachránil a do dvou let, to byl rok 1989…. Od té doby platí “Kdysi tanky, dnes banky” a jsme na tom ještě hůř, než za vazalství k SSSR. Jak jinde v diskusi napsal čtenář: v 68 byl nepřítel nezvaný (tedy kromě zvacího dopisu vlády), dnes nepřítele, valícího se do Evropy z jihu, vítáme.

fk
Návštěvník

Nic horsiho nez vazalstvi k sssr jsem nezazil. A to pamatuji uz hodne ve svem zivote. A na to jak po mne minuly rezim slapal se zapomenout neda. Zlata soucasna doba. V tomto Pozorovatelka rozhodne nema pravdu.

Aksal
Návštěvník

Dostanete možnost “to horší” zažít…

KP
Návštěvník

Dobrý den, chtěl byl jen dodat několik poznámek k novele Banného zákona. Mnoho lidí vůbec nemá tušení co se děje. Herec Stropnický ustoupil podle očekávání od povinných a drahých odvodů 18ti letých, ale hlavní nebezpečí v novele zůstalo. Vláda může v době míru povolat záložáky civilisty-vojáky k zahraniční operaci (misi). Profesionální voják jde do zahraniční mise dobrovolně a za peníze, takto odvedení civilisté půjdou z donucení umírat na cizí území za cizí zájmy! Kdo už byl u odvodu, tak nemá šanci na odvolání z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání. V novele je klička, takto se může branec odvolat do 15.ti dnů od odvodu, proto pro již odvedené civilisty není možnost odvolání. Všichni již odvedení muži dnes ve věku cca 30 až 60 let se stanou nevolníky v levné statisícové armádě určené pro potřeby NATO. Podle novely i v době míru může vláda povolat civilisty-vojáky a poslat je kamkoliv do zahraničí i mimo EU pod velení NATO. Stropnický se pro případ neochoty branců pojistil. Za nenastoupení k branné povinnosti je pokuta 1.000.000,-, možnost zadržování branců k tomu určených budovách, možnost zakázání demonstrací a schromažďování pod pokutou 1.000.000,- pro každého demonstranta!!! Nastane doba nevolnictví, vláda nám omezuje právo na život, ne pro blaho neší země, ale pro vyšší zájmy USA a NATO! Novela proběhla v PS prvním čtením, příští týden o ní bude jednat Výbor pro obranu a potom půjde zpět do PS. Nedovolne, aby byla novela přijata v tomto znění! Branci civilisté-vojáci nesmí být nasazování v zahraničních operacích(misích)! Dokud je čas, pište prosím poslancům ať toto nedovolí.Děkuji.

jardob
Návštěvník

Otázka znie, komu je tento zákon potrebný práve teraz! (Nie pred 10 rokmi, ani za 10 rokov ale teraz…!)

Hrdý Čech
Návštěvník

Jsem hrdý, že je ČR v NATO a EU. Žijeme v nejšťastnějším období našich dějin. Máme se skvěle, jsme součástí euroatlantické civilizace. US Army u nás vítám, jsou to naši přátelé. Chtělo by to ještě pár základen US Army a taky USAF. Bylo by to super. Východní barbaři odtáhli jhak zpráskaní psi a už se nikdy nevrátí. Na to si připijme.

bantustan
Návštěvník

Jsem hrdý PAMĚTNÍK roku 1968 a odpurce bolševiku,sovětu a NYNÍ hrdý příznivec RUSKA a mirotvurce PUTINA..Milý hrdý ČECHU,každý je ŘÍZEN,málokdo si uvědomý KÝM A ČÍM…https://www.youtube.com/watch?v=qDNH3VtzF-Y https://www.youtube.com/watch?v=HvHpouu0hXQ https://www.youtube.com/watch?v=1FMqDFai6Q0

Ian_Rapax
Návštěvník

A kdo řídí Vás? Španělská inkvizice?

A kdo Vladimira Vladimiroviče? Bůh? Nebo je to naopak? 🙂

M.C.
Návštěvník

Kapku vás vyvedu z omylu: Pro ozbrojené síly Spojených Států jsme banánová republika jako každá jiná, nicméně v tomto okamžiku stojí velení ozbrojených sil USA v čele s generálem Dempseym na stejné straně barikády s námi v boji proti Temné straně Síly, přičemž jejím představitelům drží (zatím obrazně) pistole u hlavy a nože pod krkem. Proto se Temná strana snaží za každou cenu vyvolat střet ruských a amerických ozbrojených sil, aby se této hrozby zbavila. Protože americké ozbrojené síly jsou v konvenčním boji neporazitelné a mají pod kontrolou americké (i britské, jak se nedávno ukázalo) jaderné zbraně, tak je válka s Ruskem jediný způsob jak je oslabit. Rusové to chápou a proto na Ukrajině lavírují za cenu utrpení stovek tisíc lidí a daří se jim držet svoje zájmy a vyhýbat se čelnímu střetu. Kdyby to neustáli, trpěly by desítky miliónů lidí. Taková je logika války. Nezbývá než čekat, až se to neokonzervám sesype na hlavy a než si s nimi Američané udělají pořádek. Musí se to provést rychle, důsledně a přitom opatrně, aby příliš neutrpěly Spojené státy a jejich občané.
Až se jim to podaří, připijeme si na jejich úspěch. Zatím jim držím palce.

Lex DRUID
Návštěvník

Václave, ty žiješ? A já myslel, že už od tebe máme konečně pokoj. “Již nikdy nevstoupíme do žádného paktu”, pamatuješ?
“Jsi prase, jsi hovado”, dostalo se ti od tvých nejvěrnějších za tvé lži a podvody. To asi proto se ti u nás nestaví sochy, protože kapitalisti nejsou blázni a vědí, jak krátká a zbytečná by to byla investice před jejich stržením nasranými lidmi, kteří ti tvoji vlastizradu nikdy neodpustí.
A chlastej si sám, jsi na to zvyklý. Já piju jen s přáteli a ne s egoistickými prolhanými pokrytci co schvalují vraždění civilistů po celém světě bombardéry USA a nazývají jej “humanitárním”.
P.S.
Vážně je v pekle takové horko a žízeň?
Děkuji, ale k tvému přípitku krví tvých obětí a krví našeho národa se nepřidám.
Spi sladce Vašíku. Konečně odejdi do zapomění kam patříš a hlavně se už nevracej.

Námořní atašé
Návštěvník

Třeba takové malé Quantanamo…