Let MH370 není aprílovým únosem!

Let MH370 není aprílovým únosem!

Let MH370 není aprílovým únosem!

 

Tento clanek je reakci na analyzu na serveru iDnes.cz od panu Matury a Kasika, ktera si vzala za cil vyvratit (nebo spis zesmesnit) moje teze uverejnene v mem predchozim clanku o letu MH370. Zcela vynecham ze sve reakce osobni rovinu a zesmesnovani ze strany obou redaktoru, budu se snazit pouze soustredit na fakta a ukazat tak ctenarum, ze provadet debunking na internetu neni tak jednoduche, jak si nekdo muze myslet. Jsou uhly a pohledy, ktere nabizeji vice reseni a pokud takove pohledy maji realny zaklad, neni mozne vyvracet teze analyzou postavenou na zesmesnovani a urazkach.

[FOTO] Boeing 777-200ER v barvach Malaysia Airlines

Tento clanek muzete povazovat za antidebunking, i kdyz ve sve podstate pujde jen o nastaveni obrazu cele kauzy do odpovidajiciho profilu, aby si sam ctenar vytvoril nazor. Reagovat budu v clanku jednotlive na jednotlive body analyzy redaktoru Technetu. Moje reakce budou zobrazeny normalne, puvodni analyza v oknech. Takze, jdeme na to…

Quote:
Je to možné?
Ne: Řízení fly-by-wire je odstranění mechanických vazeb mezi řídícími prvky v kabině a mezi jednotlivými aktivními prvky letadla. Ale stejně tak má třeba tzv. elektronický plyn většina automobilů. Lze na dálku běžně ovládat plyn aut, které jedou po silnici? Nejde.

Boeing 777 byl prvnim Fly-by-Wire (FbW) strojem Boeingu [1] a jak je mozne se docist v technicke specifikaci stroje [2], veskere rizeni letadla ma na starosti letovy pocitac. Komunikace probiha s castmi stroje pomoci datove sbernice ARINC 629, ktera je napojena v ramci interkonektivity az do USB portu zabavnich systemu v sedadlech pasazeru [3]. Mozny kyberneticky utok vedeny na stroj prostrednictvim sbernice ARINC jiz byl demonstrovan [4]. Nelze tak sice prevzit dalkove plynovy pedal v jinych autech na silnici, ale v letadle lze prevzit kontrolu nad ridicim pocitacem letounu skrze utok vedeny po datove sbernici stroje, napr. osobou sedici mezi pasazery. Debunking Technetu v tomto bode je tedy vyvracen!

Quote:
Ano: Napíchnout lze opravdu cokoliv. Třeba maso na špejli, nebo lze napíchnout žílu při odběru krve a lze i napíchnout telefonní hovor.

Tady snad nema cenu se k tomuto argumentu vyjadrovat…

Quote:
Ano: letadla lze do určité míry dálkově ovládat. Systém rádiového řízení letadla byl již několikrát použitý při simulacích havárie letadla. Ale stroj byl řízen z relativní blízkosti, nikoliv na dálku třeba přes satelit.

Technicky to neni tedy vyloucene a nelze tedy tvrdit, ze teze neplati. Moznosti zpravodajskych sluzeb a vlad jsou neomezene, jak financne, tak technologicky.

Quote:
Ne: Boeing 777 nelze dálkově ovládat, letadlo na to není uzpůsobeno. A rozhodně na to není uzpůsoben civilní malajsijský stroj, který byl v době nehody 12 let starý.

Boeing 777 nelze dalkove ovladat… v defaultni konfiguraci. Vzhledem k tomu, ze kazdy FbW stroj je rizen pocitacem, lze tak nad strojem prevzit kontrolu, technicky to neni vyloucene, tedy teze je platna. Na jak velkou vzdalenost je mozne stroj ovladat, to neni relevantni. Pokud mel byt stroj unesen, mohl byt preprogramovan utocnikem z paluby letadla mezi pasazery. V pripade satelitniho spojeni letadla (kterym je B777 vybaven) mohl byt utok na letovy pocitac vedeny i pres satelit. Jedinou obranou proti utoku vedenemu po komunikacni sbernici stroje by bylo mechanicke ovladani letadla bez ucasti FbW.

Quote:
Ano: Na dálku je možné řídit ledacos. Na Haiti prý dokážou mistři voodoo dálkově ovládat nemrtvé (či neživé). Dálkově lze dnes ovládat topení, alarmy, ventily, atd.

Ma smysl na toto reagovat?

Quote:
Ne: Sebevražedný pilot nemusí kalkulovat s tím, že by ho nemohli najít, může chtít “jen” spáchat sebevraždu.

Jak jiste vite, v kabine stroje sedi dva piloti. Oba dva prochazeji pravidelne zdravotnimi a psychologickymi kontrolami. Americka FAA narizuje u civilnich pilotu komplexni vysetreni kazdych 12 mesicu [5]. U malajskych aerolinek to urcite nebude nijak vyrazne mene. Pravdepodobnost, ze by dva piloti vedle sebe se dohodli na sebevrazde, napr. kvuli zivotnim pojistkam pro manzelky, jsou opravdu na hlavu. Piloti jsou i v Malajsii jiste velmi dobre placeni a zabijet se kvuli pojistkam, to je snad konspiracni teorie jeste nepravdepodobnejsi nez ta moje vlastni. Kdyby se i treba mezi nimi strhla rvacka, tak by jiste jeden z pilotu stacil napr. zmacknout nouzove tlacitko signalizujici unos, resp. vniknuti unosce do kabiny a jiny nouzovy stav. Kazdy Boeing je timto tlacitkem vybaven. Sebevrazdu pilota (ktery zpacifikoval nejprve druheho) nebo sjednana sebevrazda obou pilotu je velmi nepravdepodobna.

Quote:
Ne: V kabině mohl zůstat jen jeden pilot (druhý mohl odejít třeba na toaletu), není důvod předpokládat, že za zmizením stojí spiknutí obou pilotů zároveň.

Jak mozna vite, oba piloti disponuji bezpecnostnim protokolem pro vstup do kokpitu. Kazdy pilot je vybaven vstupnim kodem. Zabranit pilotovi ve vstupu do kokpitu druhy pilot nemuze, jedine, ze by zabarikadoval fyzicky vstup dovnitr, ale tezko rict cim. Pokud by se z nejakeho duvodu nemohl druhy pilot dostat zpatky do kokpitu, spustil by vseobecny alarm a poplach na palube. Stroj navic stoupal a klesal dalsich 8 hodin. Stroj preletal nad Malajsii, byl v dosahu GSM siti, minimalne po urcitou dobu.

Odeslat esemesku s poplasnou zpravou o unosu by se nekomu z vice nez 200 pasazeru urcite podarilo. Ja kdyz letam z letiste z Vidne, funguji mi hovory do 5 kilometru nad zemi, nekolikrat jsem to zkousel, i kdyz je to proti predpisum, ale proste mi to nedalo, jak uz jsem psal jinde v diskusi. Nad Nemeckem jsem uz nekolikrat odesilal esemesky z vysky 10 km, odesilani trvalo dele nez normalne (zhruba pul minuty), ale povedlo se.

Quote:
Ne: Nikdo nikomu nemusel nic vypínat. V běžné letové hladině nelze z letadla přes mobily telefonovat a na palubě zmizelého Boeingu nebyly satelitní telefony. Navíc je obvyklé, že lidé si mobily před startem vypínají, nebo přepínají do letového režimu.

Viz. predchozi, co jsem napsal. Telefonovat lze (do cca. 5 km nad zemi) a esemeskovat i v 10 km, ovsem pripoustim, ze zalezi na mnoha faktorech, napr. elevaci GSM nosne vlny signalu, ktera je vyzarovana do atmosfery priblizne pod uhlem 50 stupnu od emitoru signalu na BTS vezi. Dosah BTS veze v pasmu 900 MHz je cca. 35 km pod nulovym uhlem. K tem mobilum: Ne, lide si mobily opravdu neprepinaji, minimalne ja, manzelka ani nasi synove, kdyz letame, nic neprepiname. Neni pro to zadny fyzikalni duvod, ktery by ohrozoval letadlo, pokud necham zapnuty telefon.

Vykon mobilu je tak maly, ze nehrozi elmag indukce a vznik parazitniho napeti na kabelech letadla. Ani kdyz vedle sebe polozite 200 zapnutych mobilu, nebudou mit 200-nasobny vykon vyzarovani do prostoru, ale pouze jmenovity vykon, nebot elmag vlneni se nenasobi se vzrustajicim poctem zdroju o stejnem vlnovem vykonu. Jednoduchy priklad ze zivota odjinud: pokud 10 lidi hovori v mistnosti hlasem o sile 45 dB, nebude vysledna hlukova hladina 450 dB ale bude porad jenom 45 dB s tim, ze bude kolisat nahoru a dolu v zavislosti na vzdalenosti od nejblizsiho cloveka, ktery hovori. Vypinani mobilu na palube letadel bylo v minulosti dano snahou aerolinek o zachovani zisku z palubniho telefonovani z telefonu umistenych v sedackach. Lety na kratsich trasach v nizsich letovych hladinach totiz svadely lidi k telefonovani ze svych vlastnich mobilu. Zakaz pouzivani mobilu byl maskovan slovy o bezpecnosti letu, ze se nesmi mobily pouzivat, aby nenarusily elektronicke casti letadla. Dodnes tomu lide veri a mobily vypinaji.

Quote:
Ano: Někdo mobil vypnout nebo přepnout do letového režimu nemusel.

Viz. vyse.

Quote:
Ne: Při pádu letadla do moře sice mohou telefony vyplavat na hladinu, ale slaná voda je pravděpodobně rychle znehodnotí.

Neznehodnoti je nijak rychle, nebot vetsina lidi pouziva kufry, ktere jsou z plastu a nepropustnych materialu. Oblibene Samsonite kufry maji napr. zaruku a garanci nepotopitelnosti (doma mame 4 kousky a nebyly nijak drahe). A jsou cele z plastu, zapnuty telefon bude vesele komunikovat, bude-li v dosahu signalu BTS. Dost lidi dava mobily prave do kufru, protoze maji v podvedomi to, ze nesmi na palube mit zapnuty mobil, ale davaji ho namisto toho do kufru, ovsem nevypnuty. Nekteri maji mobil u sebe v kapse, nekdo ho ma v prirucnim zavazadle, nekdo v kufru v nakladovem prostoru letadla. Pokud se telefon dostane do primeho styku se slanou vodou, tak ano, telefon to poskodi.

Quote:
Ano: Dostatečně velká armáda delfínů s BTS stanicí v batůžcích a pořádnými náhradními baterkami by mohla pokrýt oceán GSM signálem.

Neni potreba byt za kazdou cenu vtipny, pokud se snazite o seriozni debunking…

Quote:
Ne: Uprostřed moře (oceánu) nejsou základnové stanice, takže se nikdo nikam nedovolá a ani nikdo nic nezjistí. Havárie by musela nastat velmi blízko břehu a to by jistě někdo zaregistroval. Pevnina je v regionu a v dosahu možného doletu letadla hustě osídlená.

Jak uz jsem uvedl, stroj preletal nad obydlenou oblasti Malajsie, podle poslednich zprav klickoval, pote odletel nad ocean. Jasne lze z toho usuzovat, ze v dobe, kdy stroj prerusil komunikaci s pozemnim rizenim letu, nikdo z cestujicich nepojal podezreni. Tzn. zadny druhy pilot se nesnazil dobyvat do kokpitu zvenci kvuli sebevrazednemu kolegovi, na palube pasazeru se nic nedelo, zadne divoke manevry se strojem, zadna prudka klesani a stoupani. Co se tyce jeste tech mobilnich signalu, letadlem cestovali podnikatele, Cinani, a jiste mohl nekdo z nich mit satelitni telefon. At uz u sebe nebo v kufru, pripadna havarie by urcite byla vhodnym duvodem k pouziti takoveho telefonu. Ze to nikdo neudelal, to ukazuje na moji teorii, ze nikdo z pasazeru nic nezjsitil, a to az do okamziku pristani stroje. Zamerne rikam pristani, ne zriceni!

Quote:
Ano: Ostrov Diego Garcia existuje, je to britské území, na kterém působí i americká armáda. Ostrov leží v Indickém oceánu pod Maledivami asi sedm stupňů pod rovníkem.

Neni co namitnout.

Quote:
Ano: veřejnost o ostrově obvykle nemá ani tušení.

-detto-

Quote:
Ano: Je zde letecká základna, tudíž je zde letiště a budou zde i radary.

-detto-

Quote:
Těžko odpovědět: Radary mohly letadlo zachytit a také nemusely. Je otázkou, jak fungují a jaký prostor sledují.

De facto neni co vyvracet, potvrzeni prijatelnosti moji teze.

Quote:
Ano: řízení letadla můžeme převzít (pokud to budeme umět a budeme teroristé) k nárazu letadla do nějakého objektu nebo k přistání proti vůli pilotů (a asi i palubního personálu, cestujících a dalších x miliard lidí na světě).

Ne, tady je analyzovano neco uplne jineho, nez jak to bylo mysleno. Stroje, ktere v kauze 9/11 narazily do dvojcat v New Yorku, byly rizeny dalkove, zrejme za pouziti systemu JPALS [6]. V pripade 9/11 nebylo zapotrebi pristavaci stanice JPALS, protoze stroje nemely pristat. System JPALS je dosud utajenou modifikaci civilniho FbW, ktery umoznuje dalkove real-time programovani letoveho FbW pocitace civilniho ci vojenskeho stroju k rizeni letu, startovnim a pristavacim manevrum. O teroristech je zde zbytecne hovorit, ta poznamka o miliardach lidi neni ale nijak vtipna, do analyzy nepatri.

 

Quote:
Ano: Ostrov Diego Garcia má letiště.


Neni co resit.

Quote:
Ne: Indický oceán není jen tajemný vojenský ostrov Diego Garcia, který při pohledu na mapu leží opticky v jeho středu. Ale opravdu jen opticky. Zde doporučujeme použít globus. Letadlo mohlo přistát na Maledivách, Srí Lance, na ostrovech patřících Austrálii (Vánoční ostrov, Kokosové ostrovy), mohlo přistát v Indii, v Austrálii, v Indonésii a na mnoha dalších místech, která patří taktéž pod oblast Indického oceánu.

Ano, tam vsude, kdyby letadlo pristalo, by jiste vyvolalo mnoho povyku a povyrazeni mistniho domorodeho obyvatelstva. A pasazeri z letadla by jiste hned vylovili z tasek a kapes sve nevypnute mobily a zacali volat domu. Pokud by nekdo ale tomuto chtel zabranit a chtel by unest letadlo potichu, pristat bezpecne a byt mimo dosah civilnich mobilnich siti bez asistence verejnosti a cumilu… pole vyberu moznosti pristani se nahle radikalne zuzuje. Diego Garcia, izolovany atol uprostred oceanu, vojenska instalace bez civilnich obtizistu… staci se zamyslet a takova moznost nijak konspiracni neni, dokonce se logicky sama nabizi.

Quote:
Ano: Proč by to někdo dělal, k tomu se dá napsat nekonečně argumentů, které vyloučit nepůjdou.

Presne tak! Stejne tak, proc malajsijska armada tak dlouho mlzila, proc vojenske radary nic nevidely, proc se oficialni teorie tolikrat menila, vcetne zarucenych smeru letu, kudy asi letadlo letelo, jak dlouho po ztrate kontaktu s rizenim letu letelo atd. Proc by tohle vsechno nekdo delal…

Quote:
Ano: Již koncentrační tábory za druhé světové války ukázaly, že hromadné vraždy lidí lze provádět za použití jedovatého plynu.

Jsem rad, ze se shodneme.

Quote:
Ne: Neprokázalo se, že by se při jedenáctém září ztratila nějaká letadla, která nahradila ty z pravidelných linek, která podle nekonspiračních teorií měla havarovat. Více o konspiračních teoriích týkajících se 11. září zde.

To je snad jasne, ne? Letadla se nemohla ztratit z principu, protoze podle zaverecne vysetrovaci zpravy komise k udalostem z 11. zari v ten den byla 4 letadla unesena, 2 narazila do mrakodrapu v New Yorku, jedno letadlo letelo tak rychle, ze po narazu do zdi Pentagonu se vyparilo a stejne vypareni se podarilo i letadlu na poli v Pensylvanii, po nemz zbyla jenom dira v zemi s nahrnutou zeminou ve smeru letu rizene strely, eh, pardon, dopravniho letadla. Shlednete toto video a zatajte dech: jestli objevite na poli v Pensylvanii havarovane letadlo letu 93, mate u mne flasku dobryho piti…

Quote:
Ne: Jedovatý plyn si musely “užít” i desítky, stovky či tisíce amerických příslušníků tajných služeb, které se měly na takovéto konspiraci podílet. Protože, jak se píše: “I kdyby byli vzati pod přísahu, mohli by začít mluvit. I kdyby jim za mlčení zaplatili.”

Znate, pani redaktori, nekoho z americke tajne sluzby CIA, ktery by za poslednich 50 let predstoupil pred media a zacal otevrene hovorit o sve “spinave” praci? Ja nikoho takoveho neznam. Tito lide nikdy nemluvi. Nejsou to civilisti, kteri ihned reknou o tom, co vedi a o cem jako nesmi mluvit, sve manzelce, svagrovi, tchyni, sestre, fakt nejlepsimu kamaradovi a dalsim… Co chci rict je, ze na lidi z rozvedky a tajnych sluzeb, kteri maji krev na rukou, je spolehnuti. Kolik lidi z KGB nebo ceske StB zacalo vypravet o sve praci, muceni, vrazdach? Znate nekoho? Ja ne. A to mame v nasi zemi pritom tolik estebaku… jeden z nich je ted dokonce vasim zamestnavatelem na iDnesu, pokud se nemylim. Uvedomte si, ze unos letu MH370 provedla zrejme tajna sluzba USA, tezko rict, ktery “branch” americkych zpravodajskych sluzeb, ale zrejme ten samy, ktery stal za 9/11. O tom jsem skalopevne presvedcen.

Quote:
Ano: Teoreticky je možné cokoliv.

Neni co resit.

Quote:
Ano: V hollywoodských filmech jsme viděli ještě větší blbosti.

To neni argument. V serialu Lone Gunmen [7] od televize FOX byla epizoda, ktera zobrazovala utok letadlem na jednu z vezi WTC. Epizoda byla vysilana jeste pred 11. zarim 2001. Ano, tedy byla to serialova “blbost”, ktera se ale jaksi pote stala az moc realnou realitou.

Quote:
Ne: Beton ani s urychlovačem hoření neshoří jako papír. Ale tolerujeme zde básnickou licenci.

Slovni obrat, nepochopena nadsazka. Pri narazu do americkeho rodinneho radoveho domku postaveneho framingovou metodou (drevo, drywall, concrete base) by domek shorel jako papir i bez nanotermitu. Veze WTC byly odstreleny, konsktrukcni jadro budov bylo zcela slysitelne odpaleno trhavinama [8][9][10], nosniky budovy byly nanotermitem roztaveny sikmymi rezy [11] pod uhlem 45 stupnu, aby se nosniky sesunuly vlastni vahou, zbytky reaktantu jsou videt okolo tepelneho rezu na nosniku.

Quote:
Ano i Ne: Moskvu z něčeho podobného obvinit lze, tam by se to dalo ukecat, že letadlo podobného typu v ruském rejstříku mají. Irán má smůlu, díky sankcím jsou jejich letadla velmi stará a k podobnému účelu papírově (konspiračně) nezpůsobilá.

Proc by Iranci nemohli z Teheranu unest pravidelny let Emirates? Nebo Lufthansy? Pravidelnou linku tam provozuji i Turkish Airlines. Cili argument, ze Iranci by mohli unest jen svoje stara letadla, je zcela mimo. Proste by oficialni teze stala na tom, ze Iranci unesli napr. let Lufthansy a letistni personal v Teheranu a na letistni plose do zavazadloveho prostoru nalozili bombu. Pretext takoveho scenare je prijatelny.

Quote:
Ne: Když chci svalit útok na bohaté teroristy, tak si můžu myslet, že si letadlo koupili. Jsou přeci bohatí.

Kolik znate bohatych teroristu? Vsak to bylo v mem clanku mineno jako oxymoron. Bohaty terorista nema duvod byt teroristou. Teroristou se stane ve chvili, kdy mu neco prelitne pre nos, vzda se sveho bohatstvi ci dedictvi a zacne zit v chudobe, v askezi, poboznym zivotem, zmeni sve zivotni hodnoty … jako Usama bin Ladin. V tom okamziku musite byt na pozoru. Bohati teroriste v pravem slova smyslu jsou napr. bankeri v EU, kteri financuji Baracku Obamovi vyzbrojovani Al Kajdy v Syrii [12]. A tyhle lidi urcite v pretextu jaderneho utoku mit nechcete na titulnich strankach, ne?

Quote:
Ano: Pokud je u teroristů překážkou jejich bohatství, což z textu přímo nevyplývá, tak opravdu bude těžké veřejnost přesvědčit že (například) somálský pastevec koz si koupil starší Boeing 777 za miliardy korun.

Tady se shodneme.

Quote:
Ano: Panika na lidi funguje spolehlivě.

-detto-

Quote:
Ne: S “volatilním softwarem” toho moc udělat nelze.

Tady nechapu, co je predmetem namitek. Pokud nekdo umyslne upravi software letoveho pocitace, aby delal neco jineho, nez ma za normalnich podminek, aby neposlouchal treba povely pilotu a prikazy zadavane pres terminal v kokpitu, tak proste jde o volatilni (tedy nestabilni) software, nad kterym nemaji piloti kontrolu.

Quote:
Ano: Ostrov Diego Garcia je militarizovaný.

Bez debat.

Quote:
Ne: Ostrov neleží uprostřed oceánu, viz výše.

Nadsazka. Irelevantni. Pri pohledu na mapu je skoro uprostred. Mohl jsem tedy napsat, ze ostrov Diego Garcia je “temer uprostred”.

Quote:
Ne: Pokud chci na palubu umístit jadernou bombu, nemusím vytrhávat sedačky. V letadle je pro její uložení dost místa, třeba v nákladovém prostoru. Boeing 777-200 ER je velké letadlo. To samé platí i pro termonukleární hlavici, která by se vešla klidně na toaletu.

Ano i ne. Pokud jde o vojensky stroj, nema zadny zavazadlovy prostor pod palubou cestujicich (viz. letadla 9/11, ktera napalila do budov WTC). U civilnich letadel muzete ulozit hlavici do ulozneho prostoru letadla pro zavazadla a kufry, ale pokud budete mit kontrolu nad celym letadlem, zvolite radeji alternativu s vytrhanymi sedackami, protoze minimalne technikum usnadnite montaz odpalovaciho terminalu a vysokonapetove baterie, coz jsou dva nezbytne prvky pro odpaleni hlavice. Jelikoz by slo o dalkovy odpal, hlavice by musela byt pripojena na GPS modul, aby se iniciovala ve spravny cas a na spravnych souradnicich, protoze urcite by nebylo pouzito inertniho navadeni jako u ICBM raket.

Quote:
Ano: Letový odpovídač lze naprogramovat na cokoli.

Samozrejme.

Quote:
Ano: S letadlem, v kterém je jaderná hlavice, lze doletět nad nějaké město a a lze nad městem hlavici odpálit.

-detto-

Quote:
Ano: Všeobecně se doufá (autor konspirační teorie jen hádá), že se objeví trosky zmizelého Boeingu Malaysia Airlines, aby se podařilo jeho zmizení objasnit.

Jen aby to nedopadlo jako s troskama “letadla” v Pensylvanii, co se vejdou sotva na dno sberneho kontejneru… [13]

 

Quote:
Ano: Trosky letadla lze narafičit.


To zcela jiste.

Quote:
Ano: Únos dalšího letadla je možný.

-detto-

Quote:
Ano: Může to být stroj letící na nějaké pravidelné lince do Los Angeles

-detto-

Quote:
Ano: Noc je ideální, většina lidí spí.

Ne, uplne spatne. Noc zamezuje vizualni identifikaci stroje. O spani vubec nejde.

Quote:
Ano: Let MH370 startoval po půlnoci malajsijského času, tudíž většinu svého záhadného letu absolvoval v noci.

Nechapu smysl teto analyzy. To je snad logicke, ze pripadni unosci si vyberou nocni let pro tuto operaci.

Quote:
Ne: Vizuální orientace lidí nemusí být ani v noci nulová, ale opět přijímáme možnou básnickou licenci autora.

Pokud v osvetlene kabine letadla uvidite okenkem pri pohledu ven v noci neco jineho nez tmu a odraz sveho obliceje a vnitrku letadla na skle jako v zrcadle, tak vam gratuluji. Muzete videt Mesic, pokud je letadlo vhodne nasmerovano, abyste ho videli. Pri preletu nad mestem muzete videt svetla mesta, ale jenom do urcite vysky, zalezi i na oparu, mlze, oblacnosti atd. V noci je tudiz orientace pro pasazery naprosto nulova, pokud nemaji tedy zkusenosti s navigaci podle Mesice apod.

Quote:
Ne: Hračka je předmět sloužící k zábavě a ani v přenesené formě nelze považovat dálkové převzetí kontroly letícího letadla za snadný. Pokud by to platilo, tak pracovní úřady po celém světě přemýšlejí, co s tisíci piloty dopravních letadel.

Nadsazka. Pro odborniky, kteri maji svoji profesi v malicku, je i takovato operace hracka. Tady neni o cem diskutovat.

Quote:
Ano: I konspirátor může spekulovat.

To zcela urcite.

Quote:
Ano: Potřebuje někdo nové 11. září? Konspirátoři zcela jistě.

No konspiratori rozhodne ne. Ti by radeji chteli, aby se tahle svinstva vubec nedela.

Quote:
Ne: Žádné nukleární hlavice nezmizely.

Ale zmizely! [14]

Quote:
Ano: Teď (konkrétně 8. března) zmizelo letadlo.

Tak o nicem jinem zde ani nehovorime…

Quote:
Ano: Nukleární útok v Evropě či v Izraeli by stál za řeč. Opět bereme výrok jako básnickou licenci, ale přeložíme to raději tak, že podobný útok by jistě na sebe strhl veškerou pozornost.

Co mate porad s temi basnickymi licencemi? Samozrejme, ze by utok strhl pozornost. Ale hlavne, poslouzil by jako pretext k vyhlaseni valky.

Quote:
Ne: Globální válka není priorita nikoho vyjma lidí s poškozeným mozkem.

Proc ty osobni urazky? Do argumentace by nemely patrit. Historie nam ukazala, kdy americka ekonomika nejrychleji rostla. Po I. sv. valce. Po II. sv. valce. Po skonceni Studene valky v 90. letech za Clintona. To jsou fakta. Nevidim zde zadnou relaci mezi temito udalostmi a lidmi s poskozenymi mozky.

Quote:
Ne: Opakujeme, že Írán nemá ve svém leteckém rejstříku Boeing 777 (buďme důslední v detailech).

A ja opakuji, ze jsem nikdy netvrdil, ze udajni unosci v pretextu nuklearniho utoku na nektere zapadni mesto pouziji stroj iranskych aerolinek. Do Teheranu leta pravidelnymi linkami Lufthansa, Emirates, Turecke Aerolinie a cela rada dalsich aerolinek z Asie, Ruska a Afriky. Budme proto dusledni v detailech, ano?

Quote:
Ano: Letadlo může být teoreticky odpáleno i nad či na území Ruské federace.

To zcela urcite.

Quote:
Ano i Ne: Dále souvislost textu s kauzou letadla příliš nechápeme. Rusové vědí, že jim (asi Američané) chtějí nad hlavami ve zmizelém Boeingu nechat vybuchnout jadernou nálož? Nebo se rovnou obávají, že letadlo penetruje jejich velení obrany?

Cetli jste ten muj clanek vubec? Civilni letadlo nemusi prave vubec nic penetrovat. Neni prostredky PVO dane zeme povazovano za hrozbu. A v odpovedi na ten predesly dotaz odpovidam Ano, Rusove se presne tohoto boji!

Quote:
Ano i Ne: Zde už tápeme výrazně, opět nám uniká souvislost, ač je zde zmíněna.

Rad vam souvislost vysvetlim. Americka vlada si mysli, ze dokaze vyhrat i nuklearni valku s Ruskem! Ze civilni ztraty v USA budou v ramci ruskeho utoku prijatelne. Dobre o tom hovori Paul Craig Roberts zde ve videu od Pozorovatelky. Jak Roberts rika, americka vlada si nechala udelat studie, ktere potvrzuji, ze Rusove nemaji tak dobre ICBM rakety ani nuklearni hlavice, ze by to proste USA ten jaderny konflikt ustaly a ztraty na civilnim obyvatelstvu by nejake byly, ale zase ne tak vysoke, a proto se uz s tim pocita a dokonce se pobliz americkych mest chystaji “disposable coffins” na ozarena tela obeti ruskeho jaderneho utoku [15]. Amerika chce vyprovokovat Rusko k jadernemu uderu, to je viditelne z te divoke az hystericke ruske reakce na Obamovo telefonicke vyhrozovani Putinovi. Otevrete uz oci, proboha.

Quote:
Ano: Výraz vyvodíkovat vyhlašujeme výrazem měsíce března 2014.

To je vyraz, ktery jako prvni pouzil nositel Nobelovy ceny za mir, Barack Obama. (V roce 2008 uvedl pro Washington Post toto: “My intension is to improve and strengthen our ability to push the American political agenda further, I mean there’s no reason to nuke them out (Russians) in the first place…“)

Prvni tedy asi nebyl, to mohl byt zrejme McCarthy v 50. letech, ale v posledni dobe z vysokych predstavitelu tento vyraz krome Obamy nikdo nepouzil.

Tolik tedy muj kontra-debunking na clanek na Technetu. Narozdil od obou redaktoru jsem se snazil vyvarovat se zesmesnovani a placani vtipu, pokud se mi to nekde nepovedlo, tak se moc omlouvam.

V.K.

Print Friendly, PDF & Email
od nových od starých od palců
Upozornit na
Dralan
Návštěvník
Dralan

Nechci být hnidopich, ale na fotografii (druhé shora) máte Airbus 330-323X.

trodas
Návštěvník

Ufff, teprve po přečtení článku mi docvaklo, že únos letu MH370 a sestřelení letu MH17 může souviset ne jen tak, že obě jsou Boeingy 777 Malajských aerolinek.
Tedy země, jenž odsoudila Bushe a Blaira za válečné zločiny vedoucí a následující invazí do Iráku…!

Při čtení že: “Civilni letadlo nemusi prave vubec nic penetrovat. Neni prostredky PVO dane zeme povazovano za hrozbu.” – mně napadlo tohle:

Co když sestřel letu MH17 měl sloužit jako odstrašující příklad, že civilní letadla se prostě nesestřelují ani nad zakázanými oblastmí?

Řečeno jinými slovy – šílení a sankce proti Rusku za “jeho podíl” na sestřelu letu MH17 mohou zafungovat jako psychický blok a brzda normálnímu sestřelu letadla, jenž letí někam, kde nemá co dělat. Nebo přesnějí – ma to zafungovat v okamžiku, kdy unesený let MH370 poletí s cizím odpovídačem na klíčové místo Ruské obrany, aby nad ním explodoval pořádně silnou atomovou bombu.

V tom momentě – pokud dojde k sestřelu a nedojde k atomové explozi – budou následky pro USA strašné. Proto musí každý Rus vědět, že na civilní letadla se nestřílí, takže bude váhat a třeba jen prodleva s ověřením rozkazu k sestřelu (kdo takový rozkaz může a troufne si ho po katastrofě MH17 letu vydat?!) bude stačit na to, aby se bomba dostala do smrtelné blízkosti citlivé vojenské instalace (či přímo Moskvy?) …

Pokud k explozi dojde, pak se Boeing vypaří a nebudou důkazy o tom, kdo to udělal, nejspíše nikdy. To je “poněkud” deprimující zjištění.