Jak se dolar měnil v petrodolar a jak k tomu posloužil Izrael....

Jak se dolar měnil v petrodolar a jak k tomu posloužil Izrael. Zopakuje se s koncem petrodolaru krize 1973 a s ní i válečný konflikt proti Izraeli?

Jak se dolar měnil v petrodolar a jak k tomu posloužil Izrael. Zopakuje se s koncem petrodolaru krize 1973 a s ní i válečný konflikt proti Izraeli?

V nedávných dvou článcích jsem se věnovala tématu konce hegemonie amerického dolaru (zde) a jeho konce v souvislosti s Izraelem (zde) . Nyní dokončím, proč si myslím, že proces konce dolaru jako světové měny je spojen nejen s tím, co už běží (sankce, cla, izolacionismus USA – popsala jsem zde), ale že tento proces bude spojen i s nějakým blízkovýchodním konfliktem, který může být nějakým způsobem spojen i s další existencí/neexistencí státu Izrael (a to právě i v souvislosti s oněmi krvavými úplňky, které židovský národ vždy považoval za špatné znamení). A dokončím, proč v obou směrech očekávám rušný podzim letošního roku, obzvláště pak datum 4. listopad, což je den, kdy začne platit druhé kolo amerických antiíránských sankcí. A proč si myslím, že historie se opakuje – samozřejmě s tím, že dvakrát do stejné řeky nevstoupíš.

V předchozích článcích jsem psala o tom, že za poslední tetrády (čtyři po sobě jdoucí krvavá zatmění Měsíce), ke které došlo na přelomu let 2014/2015 došlo ke spuštění stěhování centra světové moci do Číny/Íránu a skončila tím, že za předchozí, ke které došlo v letech 1967-1968 proběhla tzv. Šestidenní válka. Zapomeňme ale nyní na astronomické úkazy a vraťme se k oné Šestidenní válce – a možná i k tomu, proč vůbec stát Izrael vznikl.

Šestidenní válka proběhla ve dnech 5.–10. června 1967 a bylo to vojenské střetnutí mezi Izraelem a koalicí EGYPTA, SÝRIE a JORDÁNSKA. Izrael v této válce zvítězil preventivním útokem díky zpravodajským službám, tzn, informacím, že se takový útok chystá. Součástí izraelského vítězství bylo to, že obsadil i území Sinaje, které předtím patřilo Egyptu a oblast Golanských výšin, do té doby patřící Sýrii.

O šest let později ale Izrael o tato území přišel, a to v tzv. Jomkipurské válce, která vypukla na židovský svátek Jom-kipur  6.října 1973 a skončila 24. října (velmi zvláštní datum, později se k němu vrátím), ač příměří začalo definitivně platit až 25. října 1973.

Dne 6. října ve 14:00 byla jak na egyptsko-izraelské frontě, tak i na frontě syrsko-izraelské na Golanských výšinách zahájena dělostřelecká palba a letecké údery proti izraelským pozicím, poté se daly do pohybu pozemní jednotky a útok byl veden po celé linii fronty.

Po Šestidenní válce Izraeli připadlo území Sinaje na egyptské straně a území Golanských výšin na syrské straně, za Jomkipurské války byl Izrael z obou stran napaden 

Útok byl z důvodu fatálního selhání vlastních zpravodajských služeb pro Izrael překvapením a izraelská armáda se v prvních dnech ocitla v defenzívě a zaznamenala těžké ztráty.

Teprve po několika dnech, po dokončení mobilizace, se Izraelským obranným silám (IOS) podařilo na Golanských výšinách zastavit útok a zatlačit syrské jednotky zpět. V dalších dnech se Izraeli podařilo nejen stabilizovat frontu na Sinajském poloostrově a zastavit egyptský útok, ale i překročit Suezský průplav.

Z vojenského hlediska se jednalo o vítězství Izraele, z politického zvítězil Egypt, neboť původního cíle, vytlačit Izrael od Suezského průplavu a ze Sinajského poloostrova, se podařilo v dalších letech dosáhnout.

Ať už si o Izraeli a jeho roli od doby vzniku státu Izrael myslíme cokoliv, na pováženou je jedna věc: Za šestidenní války v roce 1967 Izrael díky dokonale fungujícím zpravodajským službám koalici Egypta, Sýrie, Jordánska a dalších arabských států porazil bleskovým preventivním útokem tak, že dokonce získal nová území. O pár let později, v roce 1973, o část získaných území naopak přišel, a to vinou “totálního selhání zpravodajských služeb”…. Jak se ovšem mohlo stát, že mezi lety 1967-1973 izraelské zpravodajské došly do stavu takového selhání? A za sebe odpověď vidím v dění na úplně opačné straně světa – v USA a v dění, kdy se dolar měnil v petrodolar. A tady se musíme podívat do hlubší historie

Zlatý standard aneb než se dolar stal petrodolarem

Existují různé měnové systémy, které bývají označovány jako „zlatý standard“, přičemž nejznámější je „klasický zlatý standard“ z let 1871-1914. Hodnota jednotlivých měn byla pevně navázána na zlato a americký dolar byl definován byl definován jako 1/20 unce zlata. Toto navázání znemožňovalo vydávat nové ničím nekryté peníze, enormní válečné výdaje během první světové však vedly válčící strany k opuštění zlata.

Všechny významné měny se tak znehodnocovaly, dolar o něco méně, neboť Spojené státy vstoupily do války později. Po skončení první světové války se už žádná země k původnímu standardu nevrátila. Ve Spojených státech byl zlatý standard zrušen za úřadu prezidenta F.D. Roosevellta ke konci roku 1933 – dvacet let po zavedení Federálního měnového systému a v době, kdy vrcholila velká hospodářská krize. V dubnu téhož roku Roosevelt vydal exekutivní nařízení, které každému obyvateli USA nařizovalo odevzdat veškeré zlato pod pokutou až 10 000 dolarů, 10 let vězení, nebo obojí.

Po druhé světové válce vítězné mocnosti ustavily Brettonwoodský měnový systém, který fungoval v letech 1945–1971. Jeho podstatou bylo napojení amerického dolaru na zlato a všech ostatních měn na dolar.

V oblasti Bretton Woods v americkém státě New Hampshire se roku 1944 setkala americká vláda s vybranými spojeneckými vládami, aby určily podobu poválečného měnového pořádku a podstatou bylo to, že Federální rezervní systém (FED) na konci války roku 1945 disponoval obrovským množstvím měnového zlata.

Když v září 1939 vypukla válka v Evropě a došlo k rozdělení Polska, byly Spojené státy doslova zaplaveny evropským zlatem. V roce 1935 se hodnota zlaté rezervy USA pohybovala kolem 9 miliard dolarů. Po vypuknutí války v Evropě stoupala a roku 1940 dosáhla 20 miliard dolarů. Zoufalé evropské země potřebovaly finanční prostředky na vedení války a jejich finance putovaly do Spojených států, kde nakupovaly nezbytné zboží.

Na konferenci v Bretton Woods, kam byla svolána mezinárodní měnová konference, vyšlo najevo, že 70 % veškerého měnového zlata patří Spojeným státům.do těchto 70 % nebylo zahrnuto zlato, které USA získaly od členů Osy, Německa a Japonska, po jejich porážce. O jak velké množství zlata šlo, stále zůstává záhadou.

Následující čtvrtstoletí vládl zbytku světa dolar krytý zlatem. Západní Evropa zpustošená válkou potřebovala dolary k zaplacení zboží dovezeného z USA, aby mohla obnovit svoji průmyslovou základnu. Dolar na tom byl mnohem lépe než britská libra v předchozím století.

Dolar v 60. letech – svět chce za dolary americké zlato, dolarů je ale více, než zlata

Dolarový svět prošel do roku 1960 značnými změnami. Ekonomika Francie a Západního Německa přišla se zbrusu novou moderní průmyslovou základnou, což pro zastaralé americké průmyslové zboží představovalo velkou výzvu. Americká průmyslová základna prošla naposledy modernizací před třiceti lety. Evropa a později i Japonsko se tak staly konkurenty amerického průmyslu. Dolarové výnosy německých společností Mercedes, VW, BMW nebo Siemens byly uschovány v německé centrální bance Bundesbank a ve francouzské centrální bance Banque de France. Ale banky na Wall Street (Citibank, JP Morgan a Chase Manhattan patřící Davidu Rockefellerovi) nejvíce znepokojovaly politické změny, které proběhly v 60. letech.

Francouzský prezident Charles de Gaulle se řídil radou svého konzervativního finančního poradce Jacquesa Rueffa a nařídil francouzské centrální bance, aby rychle se hromadící dolarové výnosy z obchodu směnila za zlato. Vše bylo podle pravidel brettonwoodského systému. Centrální německá banka následovala Francii a také požadovala směnění dolarů za zlato – dolarů však bylo stále více, zatímco zlata stále méně..

V roce 1968 Ústřední zpravodajská služba CIA spolu s americkým ministerstvem zahraničí svrhly prezidenta Charlese de Gaulla při nepokojích známých jako Pařížský květen 1968. Charlese de Gaulla v jeho funkci nahradil Georges Pompidou, bývalý rothschildský bankéř. Následně vypukla neuvážená válka ve Vietnamu a Washington potřeboval finance na válčení. Důvěra v dolar klesala a tak žádostí o vyplacení zlata z Federálního rezervního systému stále přibývalo.

V srpnu roku 1971 Paul Volcker, asistent ministra financí a bývalý vedoucí pracovník banky Chase Manhattan Bank, doporučil prezidentovi Nixonovi oprostit se od brettonwoodské dohody. Jelikož Washington odmítal devalvovat dolar pro opětovné upevnění celého systému, zahraničním centrálním bankám, které se obávaly dolarové inflace, nezbývalo nic jiného než zcela vyčerpat zlaté zásoby z Federálního rezervního systému. Jacques Rueff a Francie dokonce požadovali 100% devalvaci dolaru vůči franku a německé marce.

Brettonwoodskou dohodou byl dolar fixován jako 1/35 unce zlata. Směňovat dolary za zlato ovšem směly pouze vlády, nikoliv občané. Vlády Spojených států však postupně produkovaly více papírových peněz, než by odpovídalo tomuto kurzu. Ostatní země, zvláště Francie, na to reagovaly požadavky na směnu dolarů za kov, což znamenalo, že USA o své měnové zlato přicházely. Vzhledem k tomu, že Spojené státy americké měly po druhé světové válce značné zásoby zlata, se držel systém poměrně dlouho, ale koncem 60. let se začal rozpadat.

Spojené státy na to v březnu 1968 reagovaly úpravou, podle které mělo být americké měnové zlato obchodováno zcela odděleně (stále za cenu 35 dolarů za unci) od zlata na světových trzích. Ostatní vlády se zavázaly neprodávat ani nenakupovat toto zlato jinde. Tím, že Spojené státy přestaly držet světovou cenu zlata na 35 dolarech za unci, došlo k jejímu prudkému vzrůstu. Například na začátku roku 1973 byla cena zlata 125 dolarů za unci. Konečně prezident Nixon rozhodl o definitivním opuštění zlaté kotvy v roce 1971. Od toho okamžiku zlato ztratilo téměř veškeré své někdejší použití jako prostředek směny.

Nástupcem Brettonwoodského systému byla Smithsoniánská dohoda, podepsaná v prosinci 1971. Americký prezident Nixon ji nazval “Největší měnovou dohodou v dějinách lidstva”. Dohoda zafixovala kurzy mnohých evropských měn vůči dolaru. Spojené státy navíc devalvovaly oficiální kurz dolaru na 1/38 unce zlata. Pokračující inflace v USA ale vedla k tomu, že bylo stále obtížnější udržet stávající nadhodnocený kurz dolaru, a již v březnu 1973 se smithsoniánský systém zhroutil.

Krize dolaru v letech 1960-1973 a izraelsko-arabské války Šestidenní v roce 1967 a Jomkipurská v roce 1973 – náhoda?

Jedním z výsledků Šestidenní války bylo to, že Francie, do té doby spojenec Izraele a hlavní dodavatel zbraní, se přidala na stranu Egypta a tím na stranu arabských zemí, s nimiž spojenectví považovala za strategické z hlediska ropy. Nakolik to bylo svobodné rozhodnutí prezidenta de Gaulla a nakolik účel, aby Izrael hledal jiné spojenectví, v tomto případě s USA, můžeme spekulovat, obzvláště, když později byl De Gaulle odstraněn.

Co ale už víme je, že k Šestidenní válce došlo v době, kdy se nad dolarem už nějaký čas stahovaly mraky. A po zavření “zlatého okna” 15. srpna 1971 (konec Brettonwoodského měnového systému, potažmo dolarového zlatého standardu) začal klesat zájem o obchodování v této měně, neboť přestala být kryta zlatem či jakoukoli jinou komoditou. Spojené státy si obojího byly vědomy a převzaly iniciativu.

A s odstupem času můžeme říct, že součástí této iniciativy byly i obě zmiňované války, ovšem s tou opravou, že to nebyla iniciativa Spojených států (ani Izraele), ale iniciativa Globalistů. Hlavní postavou celého dění totiž byl po celý čas Henry Kissinger!

H. Kissinger – v hlavní roli Globalisté

V 60. letech se Kissinger stal Rockefellerovým zahraničněpolitickým poradcem a podporoval ho při jeho neúspěšné kandidatuře na prezidenta USA v letech 1964 a 1968. Kissingerovy služby využívali nejen republikáni, ale i demokraté, jako například J.F.Kennedy, který ho jmenoval poradcem Rady pro národní bezpečnost, což je orgán sloužící pro vypracování návrhů dlouhodobých strategií. V této funkci setrval i za vlády L.B.Johnsona a když v listopadu 1968 zvítězil v prezidentských volbách R.Nixon, stal se jeho poradcem pro otázky národní bezpečnosti, v roce 1973 se pak v jeho vládě stal ministrem zahraničí.

Krizi dolaru, vyvolanou nemožností jeho dalšího krytí zlatem, můžeme považovat za počátek konce dominance USA (a Západu) a počátek stěhování centra světové moci na Východ. Ta doba se totiž kryje s čínskou kulturní revolucí (příprava Číny na propojení Západu s Východem), s počátkem vyvážení amerických technologií do Číny a s přípravou na jinou světovou měnu, než je dolar. Protože v tomto směru ale šlo o proces na 50 let, bylo nutné vyřešit, jak tuto dobu překlenout – a k tomu by vytvořen petrodolar. Ten ale nemohl jen tak spadnout z nebe a vyžadovalo si to určitý proces, což v plánech Globalistů vždy znamená nějakou krizi (chaos, do kterého vnesou řád). A taková krize přišla v roce 1973 a jmenovala se “ropný šok”.

Ropná krize 1973 – zrod petrodolaru

Krize je známá tím, že benzín buď nebyl vůbec anebo byl na příděl, cena ropy tehdy stoupla až čtyřnásobně. V některých zemích platil zákaz nědělních jízd, omezená byla nejvyšší povolená rychlost. K tomu prudce stoupla i cena zlata, což mnohé přivedlo k bankrotům.

V USA v té době prudce stoupala i inflace ale také nezaměstnanost.

Prudký vzestup ceny ropy (červeně) následně prudký pokles hodnoty dolaru (modře)

Vzestup ceny zlata z cca 30 na cca 200 dolarů za unci

Celá krize byla vyřešena tím, že po několika jednáních se zeměmi OPEC z let 1971–1973 bylo dosaženo toho, že ropa byla na mezinárodních trzích obchodována exkluzivně v amerických dolarech – dolar se stal petrodolarem.

H.Kissinger uzavřel v Rijádu v prosinci 1974 dohodu se Saúdskoarabskou měnovou agenturou (SAMA), jejímž posláním bylo vybudovat nový vztah mezi Federální rezervní bankou v New Yorku a americkým ministerstvem financí a jeho výpůjčními operacemi. Asistent ministra financí Jack F. Bennett, který se později stal ředitelem korporace ExxonMobil, vysvětlil, že tímto se Saúdská Arábie zavázala k nákupu nových cenných papírů ministerstva financí USA, které dosáhnou splatnosti po uplynutí doby nejméně jednoho roku. Uzavřením dohody pověřil Washington bankéře Davida Mulforda, který pracoval pro investiční bankovní oddělení Credit Suisse First Boston.

Součástí tajné dohody mezi Washingtonem a Rijádem, byla záruka ze strany Saúdské Arábie, že OPEC bude obchodovat s ropou pouze v dolarech. Na oplátku Saúdská Arábie požadovala zaručení vojenské bezpečnosti a možnost velkorysé koupě amerického obranného vybavení. S ropou se tedy neobchodovalo ani v japonském jenu, ani ve francouzských či švýcarských francích nebo v německých markách navzdory jejich vysoké hodnotě, ale pouze v amerických dolarech.

Exkluzivní pozice amerického dolaru jako měny v obchodování s ropou Spojeným státům přinášela (a doposud stále přináší) mnohé výhody. Zájem o ropu jako surovinu s klíčovým významem (coby zdroj energie, výchozí materiál pro výrobu plastů, hnojiv, herbicidů, kosmetiky a mnoho dalšího) je ze strany energeticky nesoběstačných zemí stabilní a navíc vykazuje mírný ale neustálý růst. To stejným způsobem upevňuje hodnotu měny, ve které je ropa obchodována, tedy amerického dolaru (z toho mezi lety 1973–2000, kdy měl petrodolarový cyklus neotřesitelné postavení, exkluzivně).

Pokud země, která není členem OPEC resp. není soběstačná co do těžby ropy pro vlastní potřebu, chtěla nakoupit (na jedné z pěti světových ropných burz) ropu, potřebovala nejdříve americké dolary pro její nákup. Aby získala americké dolary, sjedná polobartelovou dohodu se Spojenými státy. Typicky tato země platí Spojeným státům ve zboží, tvořící její exportní portfolio. Federální rezervní systém na druhé straně požádá Státní pokladnu Spojených států, aby vytiskla americké dolary, použitelné k zaplacení za toto zboží.

Po tzv. ropné krizi dolar získal potřebnou komoditu, kterou mohl být krytý a zájem o obchodování v této měně na světových trzích opět stoupl.

Izrael musí opustit území, získaná Šestidenní válkou v roce 1967

Dalším výsledkem krize bylo to, že 5. listopadu 1973 vyzvali ministři zahraničí Evropského společenství Izrael, aby vyklidil území, která obsadil v roce 1967. A teď si těch 6 let shrňme:

V roce 1967, během bleskové šestidenní války proti Egyptu, Sýrii a Jordánsku, dobyl Izrael Sinajský poloostrov, Golanské výšiny, obsadil pásmo Gazy, západní Jordánsko a východní Jeruzalém. Poražené arabské státy posléze požadovaly urychlené stažení izraelských vojsk z obsazených území.

6. října 1973 využily Egypt a Sýrie největší židovský náboženský svátek “Den smíření” (hebr. Jom kipur) a vojensky napadly Izrael.Po krátkém šoku se židovský stát rychle vzpamatoval, převzal iniciativu a za pouhé tři týdny stály jeho vojska jen 100 kilometrů před Káhirou a 60 kilometrů od Damašku.

V reakci na válečný konflikt se již 17. října 1973 rozhodla “Organizace států vyvážejících ropu” (OPEC) snížit o 5 % svou nabídku ropy proti zářijové úrovni. Protože již tehdy arabské státy kontrolovaly velkou část ropného trhu a v organizaci měly hlavní slovo, nebyl pro ně žádný problém využít “ropnou kartu” k politickému a ekonomickému nátlaku. Arabští vývozci prohlásili, že výrazně utáhnou své ropné kohoutky na tak dlouho, dokud Izrael nevyklidí zabraná území a nebudou obnovena “práva palestinského lidu”. 

Jiné shrnutí – tandemové řízení

Od 60.let je postavení dolaru v ohrožení a aby si udržel světovou pozici, potřebuje jiné krytí, než zlato, které došlo (resp.dolarů přibývalo, zatímco zlata ubylo). Už nějakých 60 let svět zná cenu ropy, stačí tedy jen vyměnit zlato za “černé zlato” a dolar může žít dál – jako petrodolar. Ale to nejde udělat jen tak, to chce proces, kterému svět uvěří, že přišel spontánně a že ještě dokonce svět uvěří, že je zachráněn před nějakou pohromou.

H.Kissinger, R.Nixon a Saúdská Arábie – dolar je zachráněn, je petrodolarem 

A “černé zlato” leží na Blízkém východě (obzvláště poté, co v USA došlo) a je tedy třeba ovládnout země, které ropu vlastní. Kvůli ropě už sice byly hned po první světové překresleny hranice blízkovýchodních zemí i Afriky, ale to je k jejich ovládání málo – chce to tandemové řízení, maximálně úspěšné už od dob Egypta: chce to znepřátelit dvě strany a pak toto nepřátelství podporovat a obě strany přitom řídit tak, aby ani jedna nepoznala, že je řízená.

A teď se ptejme – kdyby nebylo roku 1967 (a tehdejších “perfektně pracujících informačních služeb” Izraele), mohl by Izrael  zabrat ta území, která zabral a naštvat tím celý arabský svět? A dále – kdyby Izrael ta území nezabral, mohly by v roce 1973 arabské země (tentokrát za naprostého “selhání informačních služeb” Izraele) dobýt kus těch území zpět a v reakci na to, že Izrael byl vytvořen jako spojenec Západu (Francie) ještě uvalit na západní země ropné embargo? A podotýkám, že embargo, které v západním světě způsobilo přesně ten chaos, který byl žádoucí pro přijetí petrodolaru…

Ale to není celé, protože hlavní otázka zní: mohl by se bez těchto dvou válek na Blízkém východě pravidelně objevovat zachránce H. Kissinger a jednat tu se S. Arábií a tu s Izraelem? A aby nebylo málo – protože že šlo o proces maximálního významu, byla náhoda, že na tehdejšího prezidenta R.Nixona se provalila aféra Watergate (H-Kissinger v čase 3:10-3:20).a pod jejím vlivem veškerá zahraniční jednání “spadla” na bedra H.Kissingera, poradce pro zahraniční politiku a později ministra zahraničí? Ten nejdříve R.Nixona všude doprovázel, později už cestoval bez něj.

G.Meirová za Izrael, R.Nixon za USA a H. Kissinger za Globalisty v roce 1973 

Celé tehdejší dění na Blízkém východě mělo ten efekt, že pod vedením H. Kissingera získaly ve Spojených státech spojence dvě země: arabská Saúdská Arábie (plus arabské země OPEC, kde je SA v čele) a židovský Izrael (který sice žádnou ropu nemá, ale pro Spojené státy se stal blízkovýchodním policajtem). V souhrnu tak ovšem tandemovým řízením H. Kissinnger docílil toho, že země, které spolu původně bojovaly, nakonec vzhlížely k tomu, koho obě strany potřebovaly – ke Spojeným státům.

Celý dosavadní obsáhlý popis toho, jak se dolar měnil v petrodolar však je především o tom, že to byl proces, nikoliv záležitost ze dne na den. A že součástí toho procesu byly dvě války, týkající se Izraele. A až nyní můžu přejít k pointě celého článku.

Konec petrodolaru – půjde opět o Izrael?

Tak jako dolar neskončil a petrodolar nevznikl ze dne na den, tak i konec petrodolaru a vznik jiné světové měny je procesem a nikoliv záležitostí ze dne na den. A ten proces běží. A tak jako v krizi roku 1973 jsme mohli být svědky už pouze finále poté, co vše bylo připravováno od Šestidenní války, tak i nyní to, co očekávám na podzim a v listopadu obzvláště, bude už pouze závěrečným krokem toho, co je připraveno přinejmenším od roku 2015. A když to mám říct jinak – už to chce jen nějaký finální spouštěč nějaké té opětovné krize.

A v tomto směru považuji za důležité datumy, kdy počínají běžet americké antiíránské sankce – první vlna odstartována dnes, druhá, mnohem tvrdší,připadá na 4.listopad.

Výše jsem zmiňovala, že se vrátím k datu 24.říjen, tzn.k datu, kdy v roce 1973 skončila Jomkipurská válka. Po ní – a opět cituji, co jsem napsala výše – 5. listopadu 1973 vyzvali ministři zahraničí Evropského společenství Izrael, aby vyklidil území, která obsadil v roce 1967.

Datum 24.říjen je totiž zvláštní tím, že dva krachy na newyorské burze proběhly právě 24. října (krach v roce 1987 rovněž v říjnu, i když 19.). Může se tedy stát, že i současný proces konce petrodolaru se nějakým způsobem posune právě v říjnu.

A datum 5.listopad 1973 je zajímavé nejen tím, že druhé kolo antiíránských sankcí připadá na 4.listopad, ale také tím, že start ropné krize 1973 je datován na 1. listopad s tím, že právě 4. listopadu měl přijít největší šok právě v souvislosti s prudkým nárůstem ceny zlata.

Tak či tak ale datum 4.listopadu vnímám jak nejvýznamnější v souvislosti s tím, že v roce 1973 byl Izrael vyzván, aby opustil území, obsazená v roce 1967.

Dle mého se totiž historie velmi opakuje, ovšem s tím, že pokud Izrael v minulosti posloužil Globalistům v jeho blízkovýchodní roli (a tedy v zájmech, které tehdy měli s USA), nyní už je jeho existence nežádoucí, A jestliže H. Kissinger, který sehrál hlavní roli v nahrazování dolaru petrodolarem za použití Izraele,v roce 2012 řekl, že do deseti let přestane Izrael existovat, tak dle mého velmi dobře věděl, co říká.

A shrnuto – petrodolar možná skončí tím, že všechny sankcionované země se domluví, že s dolarem končí a přestanou jej používat a přejdou na euro. Přesto si ale myslím, že rozbuškou se stane nějaký válečný konflikt na Blízkém východě, který ovšem přinese nejen prudké zvýšení cen ropy, ale současně bude snaha, aby Izrael přestal existovat – do plánů Globalistů se totiž už jeho další existence nehodí..

Použité zdroje: zdezde, zde, zde, zdezde

-Pozorovatelka – 07.08.2018

Print Friendly, PDF & Email

135
Komentářů k článku


Pravidla pro komentáře: Na AE News nikdy necenzurujeme žádný názor, je-li vyjádřen slušně, kultivovaně a nejedná-li se o zjevný trolling, pomluvu, diskreditaci serveru AE News nebo dehonestaci autora článku. Máte právo vyjádřit jakýkoliv kritický komentář, avšak bez vulgarit a také bez sprostých formulací, výhrůžek nebo urážek, a to ani ve vztahu k autorovi (autorům) článku, ani vůči ostatním diskutujícím.

Hrubé vulgarismy, schvalování teroristických útoků, komentáře, fotografie nebo videa se znaky sadismu, brutality, sexuality, porna nebo bestiality, výzvy k činům proti lidskosti, výzvy nebo obrázky s tématikou fyzické likvidace kohokoliv nebo výhrůžky komukoliv nebudou tolerovány, a to ani vůči třetím osobám mimo náš web, např. vulgarismy v diskusi proti osobám zmiňovaným uvnitř kritického článku apod. V diskusích je povoleno vyjadřovat jen vlastní soukromé názory jako fyzická osoba, ne stanoviska firem, podniků, skupin osob, spolků, sdružení nebo organizací. Pro publikaci takových stanovisek kontaktujte nejprve naší redakci. V komentářích není dovoleno používat "shouting", tzn. křičení vyjádřené psaním celých vět pouze velkými znaky. Příspěvky nesplňující tyto základní podmínky slušné diskuse budou mazány, stejně tak komentáře se znaky trollingu, spamu, politické reklamy a nesouvisející diskuse pod články (offtopic příspěvky).

Komentáře jsou automaticky moderovány analytickým systémem Akismet a mohou být navíc dodatečně schvalovány administrátorem, případně dodatečně mazány, pokud Akismet nezachytil závadné příspěvky sám. V diskusi je povolena pouze rodilá čeština a slovenština, ne automatizované překlady do těchto dvou jazyků pomocí Google Translate nebo skrze jiné překladače. Vyjímečně budou tolerována poděkování v cizích jazycích, ne však komentáře nebo diskuse.


Váš vložený komentář se nemusí zobrazit ihned, je-li zadržen Akismetem. V takovém případě je diskusní příspěvek odeslán k ručnímu schválení administrátorem, což může zabrat nějaký čas. Neodesílejte příspěvek znovu, neurychlíte tím jeho schválení. Děkujeme.


avatar
5000
  Zasílat  
od nových od starých od palců
Upozornit na
Karin
Návštěvník
Karin

Pozorovatelka napsala: …Po skončení první světové války se už žádná země k původnímu standardu nevrátila……
To je ale veliký omyl opsaný z české Wikipedie.
Ve Velká Británii byl zlatý standart ministrem financí Churchillem po dlouhém přemítání, na naléhání bankéřů a proti varování ekonoma J.M. Keynese na jaře 1925 znovu zaveden, na podzim 1931 zrušen a již nikdy neobnoven.
Motivem k jeho zavedení tehdy bylo opětné získání pozice světové velmoci a obnovení role libry, coby světové rezervní měny, což se nezdařilo. Byla to obrovská, draze zaplacená chyba (jak uznal později i sám Churchill), která vedla k úpadku, krizi a málem ke krachu britského hospodářství a ke ztrátě významu Británie, jež se z toho už nikdy nevzchopila. Toto trpké poučení z historie budiž varováním všem finančním analfabetům, kteří horují pro zlatý standart.
Předpokládám, že dolar ztratí v příštím desetiletí svou nadřazenost. Dnešní centralizovaný globální měnový a finanční systém, v němž dominuje americký dolar, jehož postavení coby globální rezervní měny je v daný okamžik ještě neotřesitelné, seč ho Trumpova politika celkově moc neposiluje – se přemění do soustavy vícero rezervních měn s různými finančními pravomocemi a vlivem. Proběhne to stejně jako přechod od britské libry k americkému dolaru. Na obzoru ale zatím není žádná jiná alternativa k dolaru. Euro asi těžko ale snad Renminbi či jiné měny pravděpodobně získají mnohem větší význam vedle dolaru neboť lépe budou vyhovovat požadavkům na světovou rezervní měnu a bezpečné uchování majetkových hodnot. Rovněž dojde k ústupu užívání papírových peněz a nárustu obliby kryptoměn. Je to přirozený zákonitý vývoj finančních trhů, který nikdo nezastaví a proto odmítám názor, že ho řídí nějaká tajemná vyšší moc nebo snad ti zlí Globalisté, jak nám tu neustále tvrdí Pozorovatelka, Pjakin a spol.
Spouštěcím mechanizmem pro tento složitý proces může být např. i další nárust amerického státního dluhu, který činí 21,2 Bilionů USD a ztráta důvěry věřitelů ve schopnost placení úroků z něj. Tyto úroky jsou nyní díky rostoucím úrokovým sazbám již o 10% vyšší než loni a budou ke konci roku 2018 činit odhadem 506-510 miliard USD. Další nárust úrokových sazeb asi FED již nepřipustí – pokud ho ovšem k tomu nedonutí finanční trhy. To by se pak americký Titanic začal potápět.
Největším problémem pro Trumpovu vládu je: co se stane když se trhy začnou propadat? Jestliže poklesnou kurzy akcií a ceny nemovitostí, sníží se tím příjmy státu z daní a nezbude nic jiného než začít tisknout peníze(QE4) a snížit úroky.
V blízké budoucnosti Spojené Státy již nebudou mít k dispozici dostatek vlastních domácích energetických zdrojů na to, aby po nadcházející recesi nebo depresi uvedli hospodářství znovu do chodu. Produkce břidličného plynu a ropy dosáhne během 1-3 let v USA svého maxima a začne prudce klesat. Pakliže s příchozí krizí současně poklesnou kurzy akcíí a ceny ropy, zkolabuje americký průmysl těžby ropy a plynu z břidlic mnohem rychleji a ve větším rozsahu než si to dnes dokáže někdo vůbec představit.

P.S. Existují reálná mocenská centra a mocenské elity ale je třeba je jasně definovat, jinak je to je pouhý mýtus-spiklenecká these!
Je také nutno se jimi vědecky(!) zabývat, popsat je, varovat před nimi a bránit demokracii. Hlavně je třeba se seznámit s dílem a výzkumem skutečných(!) odborníků:
Charles Wright Mills: „The Power Elite“-1956
Hans J. Krysmanski: „0,1% – Das Imperium der Milliardäre“- 2015
Rainer Mausfeld: „Warum schweigen die Lämmer?“ – vyjde 2018

AntiCenzur
Návštěvník
AntiCenzur

Člověk od přírody hledá vzory, dokonce i když žádná spojitost neexistuje. Máme to od pravěku abychom mezi bobulemi viděli hady. Některým se zřejmě mozek nudí a tak hledá vzory i tam kde žádné spojitosti nejsou. Rudý měsíc jako konec petrodolaru mi stačil, díky nechci 🙂

r.m.
Návštěvník
r.m.

Pozor, rozpad fiatového peněžního systému už není konspirační teorie. Už se s tím počítá i v investičních strategiích poradenských firem. Další zářez na naší pažbě))
1/ Import zlata do Turecka se v roce 2017 více něž ztrojnásobil
https://zlato.kurzy.cz/zpravy/457174-import-zlata-do-turecka-se-v-roce-2017-vice-nez-ztrojnasobil/
V roce 2017 se do Turecka dovezlo výše zmiňovaných 361 tun zlata, do USA se v daném roce dovezlo cca 255 tun. Tedy dovoz do Turecka byl o 106 tun větší. Rovněž je známo, že většina zlata z USA opět míří na východ.
Zajímavé je také to, že investice do zlata v USA se v roce 2017 snížily o 55 %, naopak poptávka v Turecku vzrostla o 60 %.
Podle World Gold Survey vzrostl prodej zlatých mincí v Turecku v roce 2017 na 38 tun, v roce 2016 to bylo 22 tun. Turecká populace tak spotřebovala více než trojnásobek toho co USA, kde byla investice do zlatých mincí v objemu cca 13 tun.
Turci se zbavují amerických státních dluhopisů – od září 2017 do února 2018 došlo k poklesu o 15,2 miliard dolarů a zaměřují se raději na nákup zlata. 🙂 :)) Viz tabulka:comment image
Pozoruhodný závěr článku:
“USA by mohly vytisknout další peníze a koupit si zlato, ale není to tak jednoduché. Pokud by vláda USA tiskla peníze a nakupovala za ně žlutý kov, mělo by to velký vliv na měnu, trhy.
!!!Bohužel západní centrální banky budou pravděpodobně i nadále likvidovat své zlaté rezervy nebo je vůbec nenavyšovat až do rozpadu tohoto stávajícího „fiatového“ peněžního systému.!!!
Ing. Jaroslav Křůpala
Ing. Jakub Petruška

2/ Na zlatu je zaděláno na obrat, utrhlo se od fundamentu
07.08.2018 18:28:56
https://zlato.kurzy.cz/zpravy/462960-na-zlatu-je-zadelano-na-obrat-utrhlo-se-od-fundamentu/#utm_medium=email&utm_source=email_2&utm_campaign=email_5216
Schyluje se na trhu zlata k velkému obratu? Investiční společnost Pimco si všímá, že posilující dolar jde opět ruku v ruce s klesajícími cenami zlata, které během posledních tří měsíců ztratily téměř 10 %.

peter
Návštěvník
peter

turci sa zbavujú dolára, a padá im mena… očividne vsadili na zlato

Milada
Návštěvník
Milada

Admine, cim jsem se provinila, ze mi mazes komenty??

Administrator
Admin

Nikdo vám nic nemaže, musíte si počkat, až se dostanu k moderaci komentů zadržených Akismetem.

Milada
Návštěvník
Milada

Diky vidim je tak jak byly. zadny nebyl v prosseting, asi nejaky sotek tady zavital.

vlk samotář
Návštěvník
vlk samotář

„Rozdíl mezi demokracií a diktaturou je v tom, že v demokracii nejdřív volíte a pak posloucháte rozkazy, zatímco v diktatuře neztrácíte s volbama čas.“

Zdroj: https://citaty.net/autori/charles-bukowski/

Proto tu zdegenerovanou šlechtu ze západu, která nás dnes okupuje a přes Brusel nám vládne, nemusel nikdo volit..!

vlk samotář
Návštěvník
vlk samotář

… k výkazu ztrát připište sebe, že jste jen couvali, mlčky a kvapně…:

https://www.youtube.com/watch?v=1-62ljrhLnA

comment image

http://zulovy.blogspot.com/

hirameki
Návštěvník
hirameki

fúúj, Angela horror, Andrej o nic lepší, akorát Soros na svůj věk vypadá ještě ucházejícně. ale to je čistě poznámka k vizuálním dojmům. k ničemu jinému, zločinci jsou to všichni.

vlk samotář
Návštěvník
vlk samotář

Je to zajímavé, ale když tady byl u nás Rus, tak tady byl všude kolem mír.

Jen co nás vtáhli podfuckem do NATO, tak se podle té buzny Pospíšila musíme furt někde bránit a jsme ve válce, aniž by nám o tom někdo řekl, protože před chvílí ten kokot prohlásil v TV, že v Afghošu naši vojáci nyní bojují za náš mír a za naši svobodu..!

Nevíte někdo něco o tom, v jaké válce jsme, když Brusel přes jižní hranice propouští po tisících ty, proti kterým údajně bojujeme tisíce kilometrů od naší vlasti, a co nás ohrožuje mnohem víc, než kozomrdi v horách v Afghánistánu?

Myslím si o tom své, ale tady jsou ti vojíni známí….:

https://www.youtube.com/watch?v=JYcDjz3MJ0E

hirameki
Návštěvník
hirameki

ale no tak, buzny ani Jews nemůžou za všechno, jak zde rádi blejete. jiná věc je, že Pospíšil je zkurvená p..ča. to je. ale podle mne to se sex.orient.nesouvisí.

vlk samotář
Návštěvník
vlk samotář

Ale podle mne jsou na takové oslovení spíš hrdí, když pořádají každoročně Prague Pride a dávají nám to patřičně najevo, aniž by jim o to kdokoliv stál, že musí vidět jejich holé prdele….
A s těmi židy je to tak, že ne všichni židi za všechno mohou, ale ti ostatní ano.

hirameki
Návštěvník
hirameki

no, mně taky nevadí, když mi kámoš řekne “ty stará děvko”, ale na Pride bych nešel ani omylem, holá prdel od určitého věku nestojí za nic u obou pohlaví, adopci homosex.páry naprosto nepodporuju, ale princip kolektivní viny je přeci jenom ošidná záležitost. velice ošidná. lidi, nechtějme rozpoutat peklo…

Bubla
Návštěvník
Bubla

Já bych si s dovolením peklíčko rozpoutal.

hirameki
Návštěvník
hirameki

bez dovolení. rozpoutej si, když si myslíš, že to k něčemu pozitivnímu povede.

Bubla
Návštěvník
Bubla

Za pokus to stojí. Někdo musí zarazit ty vaše rejdy 🙂
Dost bylo “humanity”, dost bylo ústupků.
come hell or high water

hirameki
Návštěvník
hirameki

jo, hell or high water mám na externím disku, ale raději mám history of violence. já mám zabijáky rád, proto mám taky rád velké kočky a USA. ovšem raději mám zabíjení krásou, ne tolik to jiné, i když history of violence je pěkně udělané movie.. hele, já žádný rejdy neprovádím- nikdy jsem se do politiky nepletl a to ani jako nějaký aktivista! LMFAO!

vlk samotář
Návštěvník
vlk samotář

My ale nejsme ti, kdo si začal, nebo ano??!

hirameki
Návštěvník
hirameki

ano, ale já nejsem žádné “my”.

Bubla
Návštěvník
Bubla

To máte pravdu , vy jste TO.

hirameki
Návštěvník
hirameki

nijak mi nevadí být “to”- konec konců je to docela přesné.

Milada
Návštěvník
Milada

No komunisti moc zidy nemilovali i kdyz je meli ve strane, ovsem zidi se drzeli vice v anonymite, mohli ovsem studovat v zahranici.

vlk samotář
Návštěvník
vlk samotář

Možná to ví málo lidí, ale Rothschild byl častým návštěvníkem bývalého Československa, kde se setkával se soudruhy na vládní úrovni…

Milada
Návštěvník
Milada

Ja vim jen, ze byl casto v Ostrave.

vlk samotář
Návštěvník
vlk samotář

I na Jižní Moravě měl rád návštěvy vinných sklepů.
Jednou dodal silničářům výměnou za vlečku zelí sněžný pluh.

r.m.
Návštěvník
r.m.

Při pohledu na mapu Afgánistánu i blbého trkne jeho dlouhá hranice s Íránem. Udržet vojenskou přítomnost US koalice je jen a pouze v zájmu expansionistických plánů Izraele ohledně Íránu.
Bylo by tedy záhodno, aby si Izrael jel na vlastní triko. Je to už jen jeho hra a naši vojáci padli při obraně JEHO zájmů.

vlk samotář
Návštěvník
vlk samotář

Ten neustálý pokus ovládnout písečný Afghánistán, mi připomíná film Duna.
A taky to tak pro mocnosti skončí, jako v tom filmu.
Projedou to tam na plné čáře.

https://www.youtube.com/watch?v=ZS61AJqqNcw

Michael Chertoff
Návštěvník
Michael Chertoff

Velký podfuck 9/11 a neoconskou tzv. válkou proti terorismu je jedna věc a gigantický podvod století, ale armáda ČR je tam z pragmatických politických důvodů, mj. aby si udržela aspoň symbolický vliv na tuto amorální vojenskou operaci USA…

9/11 Conspiracy theories: https://www.youtube.com/watch?v=fJMQbfWvk4U