Falešná idealizace Pražského jara 1968 a pravda o komunismu

Falešná idealizace Pražského jara 1968 a pravda o komunismu

Falešná idealizace Pražského jara 1968 a pravda o komunismu

 

S hysterickou psychozou anti-ruskych nalad v Cesku ve vztahu k legitimnimu pravu ruskeho etnickeho obyvatelstva na sebeurceni a referendum na Krymu se vetsina nasich i zapadnich politiku nyni ostre a nutno dodat hloupe vymezuje vuci Moskve, ktera nedela nic jineho, nez delal Londyn v roce 1982 na Falklandach anebo Francie pri podpore invaze na Komorske ostrovy. Je to trefne prirovnani [1]. Stejne jako Krym ve vztahu k Ukrajine, i Falklandy patri/nepatri Argentine, a presto bylo na zaklade etnickeho klice rozhodnuto o odtrzeni zeme od Argentiny, a to vojensky, i kdyz to bylo z pohledu Buenos Aires proti mezinarodnimu pravu.

[FOTO] Rude Pravo informuje o zvoleni A. Dubceka 1. tajemnikem UV KSC

O tomto zde ale nechci hovorit. V poslednich dnech totiz zejmena z ust prezidenta republiky zaznivaji slovni paralely o Srpnu 1968 v Ceskoslovensku. Tento argument velmi casto ted zazniva na slunickovych diskusich na iDnesu pod clanky, az si clovek musi z tech prihlouplych nazoru obcankou legitimovanych diskuteru klepat na celo, jestli jde o deti, nezletilce s nudli u nosu nebo jenom uzitecne (lec placene) idioty. Pojdme si ale rozebrat rok 1968 bez obalu.

Rok 1968 na jare znamenal vnitrostranicky puc uvnitr KSC. K moci se diky slovenske vetvi komunistu dostal do cela predsednictva KSC Alexander Dubcek. Jeho predstava o komunismu “s lidskou tvari” nadchla obyvatelstvo. Zakladnimi tezemi noveho Akcniho planu Dubcekovy vlady mely byt narodne-hospodarske zmeny v mezich mirneho pokroku vedouci k povoleni drobneho zivnostenskeho podnikani, prevod statnich podniku na narodni podniky (k tomu nakonec opravdu doslo v polovine 80. let behem Prestavby) a liberalizace mezinarodniho obchodu a devizovych zakonu, ktere po vzoru Titovy Jugoslavie mely prilakat do Ceskoslovenska zahranicni investice ze zapadu a jako vedlejsim produktem melo byt otevreni hranic. Dubcekovi se liberalizace trhu nepovedla, nebot narazil na obrovsky odpor v Narodni Fronte a u odborovych organizaci, ktere spravne tusily, ze by liberalizace trhu znamenala propousteni, zavirani fabrik a predevsim privatizaci. Dubcek tak alespon symbolicky prosadil otevreni hranic a doufal, ze postupem casu, az lide na zapade uvidi ten prumyslovy pokrok tam, nakonec i Narodni Fronta zmeni svuj nazor a odhodla se podporit reformy.

Dnesni omyl c. 1 je domneni, ze Dubcek byl demokrat. On sam to odmital a tvrdil, ze je komunista [2]. Predstava Dubceka o spolecenskem rezimu v Ceskoslovensku, pokud by teze Prazskeho jara byly naplneny, mela podobu socialisticke spolecnosti s trzne-regulovanym hospodarstvim. Pockat, to ale uz nekde funguje… ano, je to presne to, cemu dnes cely svet rika “Cinsky model”, tedy pevne uchopeni moci v zemi komunistickou stranou bez demokratickych stran, ale s volnosti cestovani do zahranici, se soukromym podnikanim, s liberalizaci devizoveho trhu, presne do puntiku a doslova Dubcekuv model a teze jeho Prazskeho jara.

Dalsim momentem a lzivou interpretaci dnesniho rezimu je tvrzeni, ze ceskoslovensky lid prochazel v roce 1968 demokratizacnim procesem. Kdo dnes toto tvrdi, je prachsprosty lhar, protoze rok 1968 byl vsim moznym jen ne demokratizacnim. Obyvatelstvo ani na okamzik nepremyslelo o tom, ze by v zemi doslo ke zmene ve vztahu k pluralitni demokracii. Ze by doslo ke zruseni Narodni Fronty, tedy Ustavou garantovanemu zastoupeni delnickych profesi a odborovych organizaci ve Federalnim Shromazdeni, ke zruseni vedouci ulohy KSC nebo dokonce k zahajeni presunovani fabrik a podniku do soukromych rukou pod nazvem “privatizace”, tedy “zesoukromnovani”.

V roce 1968 byla reformni klika KSC okolo Dubceka pro mlade lidi celebritni zalezitosti, jakou je Justin Bieber pro mlade lidi dnes. Lide skandovali “At zije KSC! At zije Dubcek!”, a to bylo skutecne a doopravdy spontanni, autenticke, nenucene, opravdove. Dubcekuv tah s otevrenim hranic na zapad pro bezne cestovani byl genialni tah. Nepotvrdily se vubec predchozi varovani, ze lide na Zapade budou zustavat, naopak se ukazalo, ze lide zacinaji ziskavat realny obraz o kapitalismu i s jeho odvracenou tvari, jak zjistili lide v pripade, kdy si v Italii vyvrkli kotnik u more anebo je zacal bolet zub, ze na zapade dochazi k necemu nevidanemu, totiz uctovani penez za lekarskou peci. To byl pro mnohe Cechoslovaky sok. Zaroven i otevreni hranic ukazalo nasim lidem bezdomovce v zapadnich mestech, cemuz mnozi lide do te doby neverili a tvrdili, ze jde o nechutnou propagandu prezidenta Novotneho.

Ruske tanky, ktere prijely do Ceskoslovenska, tak nebyly likvidaci ceskoslovenskeho socialismu s lidskou tvari, ale byly likvidaci neokonformniho komunismu na mnohem pozdejsi cinsky zpusob, ktery podle Brezneva hrozil prerust ve stejny model jako tehdejsi Titova Jugoslavie, tedy zeme s komunistickym pevnym vedenim ovsem bez vlivu Moskvy.

A prave tento moment je nejzasadnejsim argumentem proti slunickovemu idealizovani Prazskeho jara 1968 dnes. Pokud by tehdy Jaro uspelo, dodnes bychom zde meli komunismus v podobe, jaky dnes funguje v Cine. Ja osobne si netroufam odhadovat, zda-li by to bylo dobre nebo spatne, nicmene v zadnem pripade neni mozne dnes pouzivat Prazske jaro 1968 jako argument ve vztahu ke Krymu, protoze to jsou dva zcela nesouvisejici momenty. Zatimco tehdy slo v Praze o skutecnou regulerni invazi a okupaci Ceskoslovenska, na Krymu si vice nez 67% etnickych Rusu vetsinove odhlasovalo odtrzeni od Ukrajiny a temto lidem pri volbach v referendu opravdu nikdo nedrzel samopal u hlavy, naopak, samotni Rusove na Krymu spontanne skandovali podporu Rusku a Putinovi, stejne jako mladi cesti studenti, vcetne dnes opevovaneho Palacha ci Marty Kubisove, provolavali v roce 1968 slavu komunisticke strane a vedoucimu 1. tajemnikovi strany.

Komunismus v Ceskoslovensku se zdiskreditoval az po Dubcekove padu a zahajeni okupace. Teprve pote zacal byt komunismus beznym lidem v Ceskoslovensku na obtiz. Ne predtim, ne drive, jak se nam dnes snazi demokraturni propaganda namluvit, zejmena mladym lidem. Do te doby byl komunismus chtenym politickym systemem, jakkoliv hrozive a neuveritelne to dnes mladym lidem muze znit. Je nutne zde neustale pripominat, ze stejne jako jsme v nasi zemi v roce 1968 nesouhlasili s okupaci, stejne tak neni mozne chtit po ruske vetsine na Krymu, aby tolerovala nezakonny statni prevrat v Kyjeve, svrzeni demokraticky zvoleneho prezidenta a zakaz pouzivani rustiny v ukrajinske televizi a v tisku. O to vice je potreba tlacit na ceske politiky a poslance, aby tvrde odmitli jakekoliv zasahovani do demokratickeho procesu na Krymu a ve vychodni casti Ukrajiny, nebot probehl-li statni prevrat v Kyjeve, neni mozne ocekavat, ze zbytek zeme a jeho obyvatelstvo s tim bude souhlasit, jak se nam snazi vsugerovat nase mainstream media.

V.K.

Print Friendly, PDF & Email
od nových od starých od palců
Upozornit na
tata maros
Návštěvník
tata maros

V článku je niekoľko zavádzajúcich “nezrovnalostí”. 1. Ako to vlastne bolo so zmenou štátnych podnikov na národné? Nie náhoodu naopak? Čo mi pamäť slúži, n. p. existovali od 1948 do 1988, kedy sa začali transformovať na š.p. 2. „privatizace“, tedy „zesoukromnovani“. nemá nič spoločné s demokratizáciou. Viď Pinochetove Chile. A ďalej sa mi to ani nechcelo čítať aj napriek tomu, že tento článok má byť kritikou boľševizmu a socializmu “s ľudskou tvárou” ma spočiatku ako odporcu tcýhto systémov zaujal. Ale už tieto dve haluze svedčia o neobjektívnosti (neznalosti?) autora.

vladimir
Návštěvník
vladimir

Z vojenského tedy strategického hlediska byl rok 68 pro Rusy správné rozhodnutí,neboť si přeci neposunou perimetr o 700 km na své hranice !

zombie
Návštěvník
zombie

Nechtěli jste,náhodou do článku napsat místo slova komunizmus slovo socializmus?Protože,ať v paměti pátrám jak pátrám,komunizmus u nás nikdy nebyl..

Slovan
Návštěvník
Slovan

Zajímavé téma, ale mám na to trochu jiný názor.
Když si seřadím pár info z wiki, vychází mi toto :
Již od konce 50. let přicházely nové kulturní impulzy (např. československá účast na Expu 58, Laterna magika, Divadlo Na zábradlí, Činoherní klub, liberální Literární noviny, filmová Česká nová vlna, v roce 1963 se konala konference o Franzi Kafkovi na zámku v Liblicích[7], v hudebním světě nesené mj. anglickými skupinami Beatles, Rolling Stones, v Československu dále Nová soustava plánovitého řízení v roce 1965, svět zahájil dobývání vesmíru (soutěž mezi SSSR a USA).
Celkem pozitivní změny, které chtěl Novotný rozšířit. Komu se tyto změny nelíbily?

A zase wiki :
V roce 1967 prezident a první tajemník ústředního výboru KSČ Antonín Novotný ztrácel podporu a na prosincovém plenárním zasedání ústředního výboru strany byl poražen reformním křídlem členů ÚV (např. Ota Šik, Václav Slavík, František Vodsloň, Josef Smrkovský) v účelové jednotě se stalinistickými členy ÚV (Vasil Biľak, Drahomír Kolder a Oldřich Švestka) proti A. Novotnému. Toto zasedání se protahovalo co do délky, až muselo být kvůli Vánocům přerušeno, aby posléze ve svém pokračování jako lednové 1968 vešlo do dějin coby jednání udávající směr dalšího vývoje. A. Dubček v něm byl zvolen jako kompromisní nevýrazný kandidát přijatelný pro obě křídla i pro Moskvu.
Tak že jména, kterým se nelíbili Novotného reformy, ty by jsme měli. Ptám se, proč se jim nelíbily ty změny, které chtěl Novotný udělat?
A co se dělo dále? Teď to dostává spád…
Kdopak si stěžoval v Moskvě? Koukejme se, divme se, Dubček to byl!
Opět wiki :
V prosinci 1967 Dubček pozval generálního tajemníka sovětské komunistické strany Leonida Brežněva do Prahy[10], kde byl Brežněv šokován rozsáhlostí opozice vůči prezidentovi a vrchnímu šéfovi strany Novotnému, jenž kromě jiného v létě toho roku v Martině na jubilejních oslavách Matice slovenské svým hrubě necitlivým jednáním těžce urazil slovenskou veřejnost i tamní stranické vedení[11], a podpořil návrh na jeho odstranění z vedení strany (k tomu přispěla i snaha A. Novotného o částečnou nezávislost na moskevském vedení a v době boje o moc mezi Brežněvem a Kosyginem jeho podpora Kosygina). 5. ledna 1968 byl Dubček zvolen (na základě návrhu A. Novotného, po dlouhém neúspěšném vyjednávání) prvním tajemníkem ÚV KSČ.

Pak to nabralo pomalu na tempu…
27. června 1968, takřka bezprostředně po formálním zrušení cenzury, byl zveřejněn manifest zformulovaný na podnět několika pracovníků Československé akademie věd (ČSAV) spisovatelem a novinářem Ludvíkem Vaculíkem (člen KSČ) s názvem Dva tisíce slov. Vaculík v něm kritizuje konzervativní prvky uvnitř KSČ, brzdící reformy, a navrhuje, aby se občané sami aktivně snažili prosadit reformní program.[19] Dubček, prezídium strany, Národní fronta a kabinet odsoudili manifest.

Můj koment ke zbytku dění…při takových extempore pražské vlády se nedivím, že se Moskva využila příležitosti a dosadila za pomocí vojsk vládu, jakou chtěla ona.
Myslím, že ten začátek, odpor proti Novotnému byl hlavní příčinou, která nakonec vyústila v příjezd okupačních vojsk.

Sirael
Návštěvník
Sirael

To ovsem nic nemeni na tom, ze se dneska rok 68 mystifikuje a nejde s nicim jinym srovnavat, natoz s Krymem nebo denim na Ukrajine 😉 Jedine v cem to mozna bude podobne je, ze zapad da od vseho nakonec ruce pryc a necha v tom chudaky obycejne lidi placat samotne 🙁