Exkluzivně pro AE News: Konto ve Švýcarsku se může stát pastí nejen...

Exkluzivně pro AE News: Konto ve Švýcarsku se může stát pastí nejen pro Miloslava Ransdorfa. Po smrti klienta se nemusí dědici k penězům už nikdy dostat!

Exkluzivně pro AE News: Konto ve Švýcarsku se může stát pastí nejen pro Miloslava Ransdorfa. Po smrti klienta se nemusí dědici k penězům už nikdy dostat!

Redakce AE News přináší exkluzivního průvodce světem švýcarského bankovnictví, který by měl v budoucnu zamezit nehodám, jako byla ta, která potkala europoslance Miloslava Ransdorfa, když byl koncem minulého týdne zadržen v Zurichu při snaze o navázání komunikace s bankou. Švýcarské bankovnictví je úplně jiný svět a vzhledem k neuvěřitelnému množství dezinformací v českých médiích jsem se rozhodl připravit malého rádce a průvodce švýcarskými konty, jejich modely a bezpečnostními mechanismy.

Komerční a privátní účty

Na rozdíl od EU nebo jmenovitě ČR si musíte před otevřením účtu ve švýcarské bance rozmyslet, jaký druh účtu vlastně potřebujete. Do budoucna totiž toto rozhodnutí bude hrát velmi významnou roli, ani ne tak pro vás, jako spíš pro pozůstalé, až se odeberete na onen svět. Komerční účet ve švýcarské bance je nejbližší obdobou bankovních účtů v ČR. Při otevření účtu dostanete jeho číslo, platební kartu, šekovou knížku, určitý počet cestovních šeků a v některých případech token, což je bezpečnostní prvek pro identifikaci při osobním výběru. O systému tokenů později. Šeky a tokeny jsou u komerčních účtů volitelné prvky a pro normálního člověka to postrádá význam. Na komerční účty se lze dívat jako na běžné účty v ČR, protože podléhají podobným regulacím a ochranám jako účty jinde v západním světě. Komerční účty mají ale jednu nevýhodu: podléhají hlášení o dani z příjmu a účty jsou obstavitelné úřady, zatížitelné exekucemi, předmětem vyrovnání při rozvodovém řízení atd. To, čím je švýcarské bankovnictví proslulé, to je právě ten druhý typ účtů, privátní.

Wegelin-Private-Bankers.jpg
Švýcarské privátní bankovnictví je základem prosperity země

Privátní účty jsou fenoménem Švýcarska, ale k pochopení jejich fungování je zapotřebí malé proškolení. Švýcarské bankovní zákony umožňují bankám správu cizích majetků na principu převzetí jakéhokoliv vkladu jako kolaterálu. Banka získá assety (assetem můžou být nejen peníze různých měn, ale i zlato, stříbro, platina, diamanty, obrazy, známky, umělecké plastiky…) třetích osob a zajišťuje těmto assetům “kolaterální úschovu”. V principu samotném tedy banka není bankou, ale úschovnou. Ve většině zemí světa toto již není povolené, ale ve Švýcarsku je na tomto založeno celé národní bankovnictví. Kolaterální úschova znamená, že banka převzala do svého vlastnictví vaší věc a po dobu úschovy je věc majetkem banky se vším všudy a je pouze věcí bankovní důvěry, jestli vám banka assety někdy vůbec vrátí, protože z hlediska práva nemusí. Ale právě na této důvěře je švýcarské, a zdůrazňuji privátní, bankovnictví natolik proslulé. Z toho vyplývá několik benefitů.

Ochrana před pohledávkami ze strany jedinců, úřadů nebo států

Jelikož nejde o assety vedené v komerčním bankovním režimu, k účtu s penězi se nikdo nedostane, protože assety jsou majetkem banky, nikoliv Vašim. Pokud přijde exekutor ve Švýcarsku do banky, získá přístup jen ke komerčním bankovním účtům na základě rozsudku od švýcarského soudu. Nezíská však žádné informace o privátních assetech, protože ty jsou nedostupné a banka je ani nemá jak poskytnout, protože Vaše assety už nejsou Vaše, ale jsou už banky.

Jednomsměrný přístup

Když si otevřete kdekoliv na světě normální bankovní účet, banka si vás zaregistruje a uloží si kopie smlouvy o otevření účtu. Obvykle si banky vytváří dvě kopie, jedna zůstává na pobočce, druhá jde do trezoru na centrálu banky. Abyste se dostal ke svému účtu, stačí doklad totožnosti, protože banka o vás vede účet. Naproti tomu privátní švýcarské bankovnictví používá jednosměrný přístup, který se používal na sklonku středověku. Dostanete certifikát ke svým assetům a kontakt na pracovníka banky. Mezi vámi jako klientem a pracovníkem banky je tzv. “bezpečný most”. Banka uvnitř svého systému nemá o vaší osobě žádné údaje.

Most k vašim assetům tvoří pracovník banky, který vás zná a ví, kolik a jaké assety jste bance svěřil. Nikdo jiný tyto informace nemá. Tento archaický systém z dob počátků bankovnictví na sklonku středověku tvoří jádro a největší bohatství švýcarského bankovnictví. Když chcete nakládat se svými assety, které jsou ale fakticky v té chvíli v majetku banky, zavoláte pracovníkovi banky. S ním si domluvíte operaci se svými assety, ať už je to výběr, vklad, SWIFT převod, investování do titulů na mezibankovních trzích atd. Důležité je, že neexistuje jiná cesta, jak s assety v privátním bankovnictví pracovat, pokud není dodržena cesta klient -> pracovník banky. Co z toho vyplývá, o tom později.

Seznam privilegovaných osob při založení privátního konta

Pokud zakládáte privátní účet, musíte myslet na desítky let dopředu a stejně tak dopředu uvést seznam osob, které mohou nakládat s assety a komunikovat s přiděleným pracovníkem banky pro případ Vaší náhlé smrti. Musíte zároveň složit na nový účet minimální sumu, která se nezřídka pohybuje okolo 50 až 100 tisíc EUR jako otevírací vklad. Najdete ale i banky, které otevřou privátní kolaterál už od 10,000 EUR, ale tam jsou potom vysoké režijní poplatky za vedení v řádech stovek EUR měsíčně. Minimálky se liší případ od případu. Privátní bankovnictví dále zcela vylučuje jeho zařazení do dědického řízení, a to i v případě, že klient před smrtí odkáže v závěti assety svým dětem. Podle švýcarských bankovních zákonů je správa majetků v kolaterální úschově vypověditelná pouze oboustrannou dohodou mezi bankou a klientem, který o úschovu požádal. Je-li klient mrtev a pokud při otevření privátního účtu neuvedl dodatečné osoby jako disponenty, jsou assety nevymahatelné. Pokud dědicové jsou zahrnuti na disponenčním seznamu, musí po smrti zůstavitele navázat kontakt s bankou v rámci otevření mostu mezi disponentem a pracovníkem banky.

swissbank_1378756c.jpg
Banky ve Švýcarsku jsou zárukou bezpečnosti, někdy až moc…

Při tomto procesu každá chybička na dokumentech může znamenat katastrofu. Pokud klient uvedl na disponenční list špatné datum narození disponenta, nebo popletl pořadí den a měsíc narození, banka odmítne kontakt navázat a ihned volá policii s podezřením na podvod. Mnoho lidí není pečlivých, nekontroluje po sobě dokumenty a každá nejasnost potom je cestou k nedobytnosti uložených assetů ve švýcarské bance.

Bezpečnostní token

Švýcarské banky, které se specializují na privátní bankovnictví, nabízejí ke svým službám i bezpečnostní token. Jedná se o volitelnou věc, která funguje jako heslo při osobní návštěvě banky a jako spouštěcí alarm tichého poplachu, pokud byste token nepředložil. Může jít o snubní prsten klienta, jehož fotografii si banka pořídí při otevření účtu, může to být pohlednice s nápisem na zadní straně, může to být propiska, odznak, kravata, prostě cokoliv. Kdykoliv se objevíte v bance, musíte u sebe token mít. Pokud ho zapomenete, banka se odmítne s vámi bavit a požádá vás o opuštění prostor banky. Osobně nedoporučuji používat bezpečnostní token u privátního účtu, protože když ztratíte snubák nebo kravata vám v pračce chytne od ostatního prádla jinou barvu, nedostanete se k penězům ve Švýcarsku.

Zákeřnosti privátního bankovního systému ve Švýcarsku

Assety klienta v držení švýcarské banky na privátním účtu nemohou být předmětem dědického řízení, pokud klient za svého života neuvedl někoho z dědiců jako disponenta. Navázání komunikace s bankou může selhat i v případě, kdy zesnulý klient sice uvedl dědického disponenta, ale zapomněl mu před smrtí předat bezpečnostní token. Notářské plné moci jsou zcela bezcenné a nelze je použít pro navázání komunikace s bankou ohledně privátního účtu. Plnou moc však lze ve Švýcarsku použít u komerčních bankovních účtů.

c84508668cd4da7720a78acc3701c7c3.jpg
Švýcarské banky spravují nejen fiat-money, ale i skutečné hodnoty…
Nemožnost soudního vymáhání

Assety na privátních účtech švýcarských bank jsou v době trvání klientské smlouvy majetkem bank! Nelze žalovat švýcarské banky za to, že vlastní svůj majetek. Vydání majetků zpět klientovi je předmětem “bankovní důvěry”, nikoliv nároku, protože jde kupodivu o majetek banky v té chvíli. Kolaterální úschova je lukrativní business, protože mnoho bohatých lidí po své smrti nezanechá dědice, mnoho lidí umře náhle při dopravních nehodách, nestačí přidat dědické disponenty na své privátní švýcarské účty, mnoho kriminálních živlů zemře v podsvětí, netřeba zapomínat na peníze nacistických pohlavárů popravených po roce 1945, jejichž privátní assety jsou dodnes ze švýcarských bank nedobytné atd.

Jak si představit švýcarské privátní bankovnictví jednoduše?

Představte si, že na svého syna přepíšete veškerý svůj majetek. Syn bude majetek vlastnit. Ale ve skutečnosti jste to byl Vy, kdo je vlastníkem majetků. Syn, jako důvěryhodný správce, tento majetek bude obstarávat, ale kdykoliv ho požádáte, umožní vám k majetku přístup, na váš příkaz prodá majetek, předá vám peníze (za nějaké všimné) atd. Pokud ale umřete a před svou smrtí neřeknete synovi, jak má s majetkem dál naložit, zůstane majetek jemu a nikdo jiný se k vašim majetkům v synově kolaterální úschově už nedostane. A přesně takto funguje švýcarské privátní bankovnictví.

Doufám, že laikům a v důsledku i panu Ransdorfovi je nyní jasné, jak funguje švýcarské privátní bankovnictví, a že pokud vás někdo požádá o navázání kontaktu ve švýcarské bance, je potřeba být dopředu obeznámen s překážkami, které z tohoto mohou vyplývat. Přestože neznám případ pana Ransdorfa, z dostupných informací je zřejmé, že šlo právě o privátní bankovní účet a o snahu navázat kontakt s pověřencem banky, který spravuje assety zemřelého. Vzhledem k výše uvedeným údajům je jasné, že nastal problém právě v ověření disponenta. V zastoupení nelze komunikovat s žádnou švýcarskou bankou ohledně privátního kolaterálu, s výjimkou seznamu disponentů, které určil zemřelý ještě před svou smrtí.

-VK-

Šéfredaktor AE News

Print Friendly, PDF & Email

  Zasílat  
od nových od starých od palců
Upozornit na
Ivana
Návštěvník
Ivana

Díky za zajímavý náhled. Švýcarsko rozhodně není jedinou zemí, kde je výhodné založit offshore bankovní účet 🙂 Doporučuji pro zajímavost mrknout sem – https://www.ioffshore.cz/ 🙂

Neznalek
Návštěvník
Neznalek

Děkuji za článek, který mě osvětlil spoustu nejasností kolem Švýcarského bankovního systému okolo privátních účtů.

Alkid
Návštěvník
Alkid

U nás jsou zase jiná specifika například:
http://www.novinky.cz/krimi/388963-ukradli-ji-obcanku-nevybirala-postu-prisla-o-statisice.html
Neměli by být DP a exekutoři stíhaní za nemalý finanční prospěch z ukradené občanky? Zneužití ukradeného dokladu totožnosti je snad trestné i v Bangladéši. Kde je zločincobijka Bradáčová se Šlachtou a Ištvanem. Na exekutorskou mafii s nakradenými miliardami si nikdo z nich netroufne.

pz
Návštěvník
pz

A co kdyz zemre pracovnik banky?

JAREKzR
Návštěvník
JAREKzR

Děkuji za další dílek do mozaiky (a to bez ohledu na případ Ransdorfa). A vůbec bych se nedivil, kdyby Švýcarké banky měly přímou vazbu i s Americkými a s FEDem

Plkal
Návštěvník
Plkal

Z tohoto popisu musí být každému jasné, proč bylo tolik soukmenovců posláno do plynu. Slimáčkům se zachtělo jejich kapustičky. Měli totiž dokonalý přehled o úrodě zeleniny.

Všimněte si zvláštního postavení Švýcarska v obou světových válkách. Kolem se zuřivě válčilo a tam byl klid a mír. A zlato se hromadilo.

soudce Ti
Návštěvník
soudce Ti

Zemsky soud ve Wuppertalu umoznil dalsi pusobeni muslimske policie:
http://www.spiegel.de/politik/deutschland/scharia-polizei-landgericht-wuppertal-erlaubt-den-salafisten-auftritt-a-1066943.html
Vystoupeni muslimske policie bylo shledano jako zakonne.

M
Návštěvník
M

Dost by mě zajímaly zdroje, ze kterých autor čerpal. Nic podobného jsem v nabídkách švýcarských bank nenašel, naopak se zdá, že v 90. letech musely banky řešit situaci se spícími židovskými účty a vyplácet poměrně velké odškodné, následkem čeho jejich asociace vydala závazná pravidla, podle kterých se musí hlásit účty, ke kterým nikdo nepřistoupil alespoň deset let.

To, že by byly částky na účtech nevymahatelné dědici, jsem taky nikde nenašel. Zato existují ve Švýcarsku společnosti, které se živí hledáním dědiců, existují pravidla pro to, na jaké informace mají dědici nárok…

xerox
Návštěvník
xerox

m … máte recht , švýcarskej bankéř toť ježíš kristus ve smokingu …

Jana
Návštěvník
Jana

U tých spiacich účtoch išlo zrejme o bežné komerčné účty, u tých problém s dedičmi nie je , na tie sa vzťahujú vaše poznámky. Problematické sú privátne účty, o ktorých VK píše a tam tie podmienky sú naozaj také.

Karel
Návštěvník
Karel

Nejbohatsi banky vznikaly jako zemedelske dvorce- uschovny pri usti alpskych prusmyku a fungovaly uplne stejne jako dnesni privatni banky: braly do uschovy lup tahnoucich zoldaku ze severu na jih (a obracene) a vse fungovalo jen na dohodu, “na ksicht” dotycneho klienta. Na vklad fungovala urcita lhuta, treba 20 let, po kterou byl dotycny povinen si svuj vklad vyzvednout, ci “ozivit”, jinak propadl “bankeri”- sedlakovi. Rozvoj prodelaly samozrejme s krizovymi vypravami, to uz se z dvorcu stavaly prave banky, ktere se stahly z dvorcu do mest vznikajicich pred prusmyky. Klient si vzal cast majetku, koupil si za nej v domovine panstvi a po jeho konzolidaci se pro zbytek vratil, ci, podle situace doma, ho ponechal v jistem Svycarsku. Vestina privatnich svycarskych bank tak nema zidovske, ale mistni sedlacke koreny, protoze podnikaly na uplne jinem, nezli kapitalove- urokovem zaklade.

Milde
Návštěvník
Milde

Bohužel ve švajcu založí pouze zbohatlík. není to co to bylo

Jinak: http://nejvic-info.cz/absurdistan-v-eu-merkelova-je-dle-time-osobnosti-roku/