Belgie a Francie obstavily účty a majetky ruských státních podniků. Rusko má...

Belgie a Francie obstavily účty a majetky ruských státních podniků. Rusko má zaplatit Jelcinovu privatizaci a zisky Chodorkovského a krok, jaký Ruská federace nezažila

Belgie a Francie obstavily účty a majetky ruských státních podniků. Rusko má zaplatit Jelcinovu privatizaci a zisky Chodorkovského a krok, jaký Ruská federace nezažila

Obstavení bylo provedeno na základě rozhodnutí belgického rozhodčího soudu ze dne 18. července 2014, podle kterého má Rusko zaplatit společnosti “Jukos Universal Limited” pohledávky ve výši 1600000000 eur.

Soudní vykonavatelé přistoupili k exekuci, protože to žalobce požadoval z důvodu, že “má vážné obavy ohledně možnosti získat částku z důvodu systematického selhávání Ruské federace ve splnění rozsudku a s ohledem na postoj Ruské federace k soudnímu rozhodnutí.” Vykonavatelská kancelář  “Marc Sacre – Stefan Sacré – Piet De Smet” musí nyní do dvou týdnů vypracovat  soupis majetku a hotovostí Ruska, které jsou k dispozici.

Seznam se vztahuje na téměř všechny velké banky, zapsané v Belgii, a dokonce i organizace, jako je “Eurocontrol”, která reguluje letecký provoz nad Evropou. V něm dále na účty a majetky všech ruských zástupců až po arcibiskupství v Bruselu a v Belgii, včetně zastoupení nevládních organizací a médií.

Soudy ve Štrasburku a v Haagu rozhodly, že Rusko musí vyplatit akcionáře

Exekutorský zásah je zdůvodňován tím, Rusko odmítlo realizovat rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který požadoval, aby Rusko nejpozději do 15. června předložilo plán splácení uvedené částky a ke stejnému datu započalo s jejím splácením. Ve zdůvodnění se píše, že k 15. červnu „neexistuje žádný plán a ve stanovené lhůtě nebyly provedeny žádné platby. “

Dalším důvodem pro zabavení majetku je fakt, že “ruská vláda opakovaně uvedla, že považuje rozsudek ESPL za čistě politický” a v rozpočtu Ruské federace na rok 2015 nepočítá s žádnými platbami.

Rusko má vyplatit akcionáře Chodorkovského firmy. Jak se kradl Jukos aneb soud v Haagu lobbuje za zájmy USA

Ruský „výprodej století“ přispěl v roce 1996 ke znovuzvolení churavějícího Jelcina a částečné konsolidaci ruského státního rozpočtu. Zároveň však znamenal přesun obrovského majetku do rukou několika málo vyvolených, kterým se musel prezident za jejich služby odvděčit. Dobrou ukázkou může být právě privatizace Jukosu. Aukcí tohoto státního těžařského gigantu byla v roce 1995 pověřena ruskou vládou Chodorkovského banka Menatep. Jako správce aukce vyřadil ze soutěže svého nebezpečného konkurenta – konsorcium bank Rossijskij Kredit, Inkombank a Alfabank – pod spornou záminkou, že není schopen platit v hotových penězích. Taková podmínka přitom v původních pravidlech aukce neexistovala.

Nicméně pomocí takových tahů zůstal nakonec Chodorkovskij v aukci sám a za 78 procent akcií obří ropné společnosti zaplatil necelých 300 milionů dolarů.

Když byly o dva roky později akcie této firmy vydány do oběhu na ruské burze, byla jejich celková hodnota odhadována na astronomických 9 miliard dolarů. Naprostým vrcholem celé transakce se později stalo odhalení několika ruských investigativních novinářů, podle kterých zaplatila Chodorkovského firma v aukci státními penězi, které podnikatel přes své banky pouze spravoval. Chodorkovského osobní majetek se koncem devadesátých let počítal v miliardách dolarů.

Stalo se tak mimo jiné proto, že se oligarcha po vzoru ostatních ruských ropných baronů naučil velmi sofistikovaně používat systém obcházení daňových pravidel. V raných dobách své bankovní kariéry vybudoval Chodorkovskij v zahraničních daňových rájích síť tzv. off-shore společností, napojených na Menatep. Firmy s podivnými, těžko zapamatovatelnými názvy jako např. Jurby Lake Ltd., které sídlily na britském ostrově Man, na Gibraltaru či na Bahamských ostrovech, nyní zprostředkovávaly prodej ropy Jukosu do zahraničí.

Podnikateli se tak v zahraničí hromadil finanční zisk, ze kterého nemusel doma platit žádné daně. Podle některých hrubých odhadů opouštělo Rusko každý měsíc při podobných operacích něco kolem 2 miliard dolarů, které by jinak musely být řádně zdaněny.

Během následujících 18 měsíců se akcie Jukosu zdesateronásobily a cena firmy šla i poté rapidně nahoru. Jukos se brzy stal největší firmou na ruském trhu a Michail Chodorkovskij nejbohatším mužem Ruska. Jukos měl přitom na svém kontě na konci 90. let celkem 20 procent veškeré ruské produkce ropy. Pod vlivem tohoto obrovského vzestupu se Chodorkovskij také snažil velmi rychle etablovat jako atraktivní ekonomický partner na Západě. Budováním své dobré pověsti v USA pověřil prominentní washingtonskou firmu APCO. Založil také mezinárodní charitativní nadaci Otevřené Rusko, v jejíž správní radě zasedly osobnosti typu lorda Rotschilda nebo Henryho Kissingera.

Chodorkovský, Yukos a APCO

A pak přišel po slabém, Západem zkorumpovaném Jelcinovi mladý “kágébák” Putin. Nepsaná pravidla hry byla od začátku jasná : oligarchové dají ruce pryč od politiky, začnou platit daně, a Putinův režim je nechá v klidu. Z podstaty své podnikatelské minulosti, jejíž úspěch byl postaven právě na obcházení daňových zákonů a manipulaci politiků, však mohl Chodorkovskij vydržet jen chvíli.

Podnikatel, zvyklý určovat tempo hry sám a spoléhající na vlastní prominentní pozici v ruském byznysu, na vynikající zahraniční konexe, na silný vliv největší firmy v zemi a na obavy z jejího případného pádu, dával jasně najevo, že se nenechá zatlačit do kouta. V lednu 2003 se velmi ostře střetl s Kremlem ohledně vlastního plánu na vybudování soukromých ropovodů do zahraničí. Když jej neprosadil, veřejně prohlásil, že Rusko se vinou přebujelé korupce posunuje „kamsi na úroveň Saúdské Arábie“. A tak to byl konec Jukosu.

Dnes má podle rozhodnutí soudu zaplatit Rusko 50 miliard dolarů za “zmařenou” investici Jukosu

Rozhodnutí haagského soudu lze ve světle historie kauzy asi považovat za Západem zmanipulované a snažící se získat pro americké a evropské majitele bezcenných akcií Jukosu alespoň nějakou satisfakci. Nebude divu, že toto rozhodnutí bude Rusko považovat za přímé vměšování se do jeho vnitřních věcí a dnešní krize se tím jen zostří. Washingtonu se rozkrádání ruského nerostného bohatství v dobách Jelcina muselo neskutečně líbit. Přes oligarchy v této zlodějské divoké privatizaci bezesporu investovalo nemálo západních byznysmenů. A pravděpodobně i politiků. Putina za jeho populismus budou Rusové díky této napjaté situaci více a více zbožňovat. Dnešní vzestup oblíbenosti na 83% to jen dokazuje. Rusko si už nechce nechat rozkrádat své bohatství. Chce z něj také něco mít…. a ne, že jim ho bude Západ za hubičku vyvážet do zahraničí. A ještě nedaněný. (zdroj)

Rozhodnutí soudů ve Štrasburku a v Haagu

Ač o tři roky dříve rozhodl Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, že Rusko navzdory procesním chybám nezestátnilo majetek Jukosu protizákonně, rozhodčí soud v Haagu, který se zabýval žádostí pětice někdejších akcionářů těžařské společnosti o odškodnění, nařídil v červenci 2014 Rusku zaplatit za postátnění majetku společnosti přes 50 miliard dolarů společnosti GML Group. Ke stejnému rozhodnutí došel v prosinci 2014 i další soud ve Štrasburku (více).

Podle haagského soudu se Rusko a polostátní společnost Rosněft cíleně snažily Jukos hospodářsky položit. “Představitelé Rosněftu, kteří pracovali pro prezidenta Putina, měli za cíl zničit Jukos,” zaznělo u soudu. Stejný cíl sledovaly podle arbitrů i ruské soudy. Tribunál Stálého rozhodčího soudu v Haagu se případem zabýval od roku 2005.

Belgie a Francie obstavily účty a majetky ruských státních podniků. Rusko má zaplatit Jelcinovu privatizaci a zisky Chodorkovského

Ruská prokuratura podnikla krok, který země od pádu Sovětského svazu nezažila.

S rozhodnutím haagské arbitráže se ale stát nesmířil. “Soudní proces není završen, bude možné se odvolat. Ruská strana nepochybně využije všech možností,” řekl již před vynesením rozsudku ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Ruské ministerstvo financí později oficiálně potvrdilo odvolání. Verdikt označilo za “pochybný” a “jednostranný”. Také poukázalo na “závažné chyby v rozhodnutí arbitrážního soudu”.

Naopak bývalí akcionáři, kteří původně žádali prostřednictvím GML ve třech žalobách celkem o 114 miliard dolarů, jsou spokojeni. Přestože vysoudili sotva polovinu, jde podle nynějšího ředitele GML Tima Osborna o historicky nejvyšší odškodnění a označil ho za “velmi příznivé”. Rozhodnutí uvítal i Chodorkovskij, který však již v GML nefiguruje a sporu se neúčastnil. “Je fantastické, že akcionáři firmy dostali šanci na náhradu škod,” uvedl Chodorkovskij. Podle Mikuláše Splítka je ale otázka, nakolik bude vysouzená částka vymahatelná, pokud se Rusko rozhodne odškodnění nevyplatit (více + video) .

Boris Jelcin a Bill Clinton

…je ale otázka, nakolik bude vysouzená částka vymahatelná, pokud se Rusko rozhodne odškodnění nevyplatit“. Jak je vidět z posledních zpráv, možnosti se našly a to právě v době, kdy se proti Rusku hodí cokoliv. V neposlední řadě je kauza potvrzením, proč se Rusko za Jelcina Západu líbilo a proč se za Putina tolik nelíbí – na ochraňování domácích zdrojů před západním přivlastňováním už doplatili všichni vůdcové svých zemí (Chavez, Kaddáfi a mnozí další). A je otázka, jestli kauzou nevznikl precedens a podobně nebudou postupovat i jíní ruští oligarchové (které Pjakin označuje za největší nebezpečí Ruska). Kauza je dále ukázkou, že vzít si zpět ukradené, to se neodpouští.

Podle posledních zpráv Ministerstvo spravedlnosti RF k situaci uvedlo, že jde o předčasné provádění rozsudku Evropského soudu pro lidská práva, požaduje překontrolování Ústavy o lidských právech a odvolává se na vlastní ústavu, která je pro něj nejvyšší právní normou (zdroj, zdroj).

– Pozorovatelka –  18. 6. 2015

Print Friendly, PDF & Email
od nových od starých od palců
Upozornit na
kašpar
Návštěvník

Nejzadluženější stát na světě USA rozhodne prostřednictvím svých reytingových firem, že stát Rusko s největšími zásobami nerostného bohatství a žádnými dluhy je ve spekulativním pásmu. Nejskorumpovanější stát na světě USA s Guantanamskými věznicemi rozhodne prostřednictvím svých nevládních organizací, že se v Rusku nedodržují lidské práva a vSaudské Arábii ano. Všechno je to jenom vedlejší produkt. A co je to hlavní? Rusko a Čína obchodují mezi sebou ve svých národních měnách a neodvádějí USA z těchto obchodů žádné daně jak by tomu bylo kdyby použily světovou měnu dolar. Tímto již USA přišlo o 25% svých příjmů s transakcí ve světovém obchodu v dolarech. A to USA bolí. Kdo bude financovat 3000 základen USA?

Tony
Návštěvník
Tony

Rusko nic nikomu nedluzi a zlocinci jako Chodorvsky a Soros by meli byt < removed > s kurvou Killary a Bombamou

Nobody
Návštěvník

Nějak mi ty počty nesedí. V úvodním článku je – rozhodčího soudu ze dne 18. července 2014, podle kterého má Rusko zaplatit společnosti „Jukos Universal Limited“ pohledávky ve výši 1600000000 eur. (t.j. 1 miliarda a 600 mega)
O pár odstavců níže je věta: Dnes má podle rozhodnutí soudu zaplatit Rusko 50 miliard dolarů za „zmařenou“ investici Jukosu. Tak kolik po něm vlastně ti zloději chtějí?

Někdy tomu Putinovi nerozumím. S Francouzy se “se*e” kvůli Mistrálům, nechce si je rozházet tak vymýšlejí jak z toho ven. Vždyť je to již hezky dlouho a zatím ani požadavek na vrácení zálohy, ani požadavek na náhradu škody (dodané díly a práce ruských odborníků), nemluvě o smluvní pokutě. No a Frantíci se s tím nepářou, klidně na majetky RF uvalí exekucí, kvůli pochybnému nezákonnému rozhodnutí pochybného soudu v Haagu.

Aksal
Návštěvník
Aksal

Putinovi jde o něco víc, než jen o peníze. Jemu jde o to, dostat Francii z vlivu USA. No a ten strategický úkol je trochu vyšší level…Ta exekuce je odpověď USA na novou, dnes podepsanou smlouvu mezi Ruskem a Německem na nový plynovod přes Baltské moře. Bulhaři musí být vzteky bez sebe…A USA také 🙂

Indyjones
Návštěvník
Indyjones

mozem poprosit o link ohladom toho plynovodu ?

Aksal
Návštěvník
Aksal
Aksal
Návštěvník
Aksal

Pro Pozorovatelku.
Nedávno jsem Vám psala o filmu Hon na ponorku, který byl natočen 9 let před objevením se Putina a Borodina na scéně. Posílám Vám odkaz na tento film, stačí se podívat jenom na scénu s Putinem začíná kolem 7:45. Prosím obrátit pozornost na gesto Putina, když se mluví o agentech KGB, dále na jeho vizáž a na text, který čte. Prosím podívejte se na to, moc mě Váš názor zajímá. Můj názor je, že už tehdy byl Putin v hledáčku GP. Ta scéna je vsunuta do filmu jenom proto, aby nám Putina představili, ukázali, kým je a co se od něj očekává…

https://www.youtube.com/watch?v=ieZiXWs2oio

Aksal
Návštěvník
Aksal

To se to hezky rozjelo. A co Mistraly, co Rusko zabaví Francii?

xerox
Návštěvník
xerox

paní lásko … tady máte starý egregor … :–)
https://goo.gl/6kKo4f

Aksal
Návštěvník
Aksal

Je vidět, že máte styl 🙂

Robo
Návštěvník
Robo

Je to len ďalší a poriadne veľký klinec do rakve tomu fašistickému oligarchistickému systému.
Verím Putinovi, potažmo RF, že s touto mafiánskou praktikou zatočí, jak si po práve zaslúži.

Administrator
Admin

Citace: “Naprostým vrcholem celé transakce se později stalo odhalení několika ruských investigativních novinářů, podle kterých zaplatila Chodorkovského firma v aukci státními penězi, které podnikatel přes své banky pouze spravoval.”

Tak úplně stejně to udělali manažeři Mostecké Uhelné, když od státu odkoupili podnik právě za penize MUSu, který v té době pouze manažovali a ty peníze jim nepatřili, protože to byly peníze podniku, který sami chtěli koupit. Jak je vidět, tyhle tahy mají mazlíčkové rádi. Nic to nestojí a k majetku se přijde raz dva. Zajímavé, že švýcarské soudy toto označily za nelegální a čeští ex-šéfové MUS šli ve Swissu před soud, ale za stejný čin soud v Haagu ex-šéfa Jukosu (Chodorkovského) k zodpovědnosti nežene, ale naopak, vymáhá za něj po Rusku za tuto Chodorkovského zlodějnu dokonce odškodné. Odškodnění pro zloděje. Jo, to jsou paradoxy. A prý nezávislý soud v Haagu, hahaha… 🙂